České skvosty pro mixologii

Známé recepty na koktejly většinou obsahují zahraniční ingredience, proto se mnohdy zapomíná, že tuzemské palírny a likérky nabízejí mnoho vynikajících produktů, které mohou zdejší mixologii velmi zajímavě obohatit.

Kdo by neznal tradiční české druhy alkoholu, jako jsou ovocné pálenky, žitná, zelená, griotka, vaječný koňak, tuzemský rum (byť už se tak nesmí označovat) a samozřejmě Fernet nebo Becherovka? Většinou se pijí samostatně, což je škoda, protože mohou dělat čest i jako součást míchaných nápojů. V tuzemské mixologii jsou ovšem až na výjimky zanedbávány. V jakých koktejlech mohou vyniknout?

Zajímavé a smysluplné

„Troufám si říci, že mnoho českých produktů je zcela plnohodnotně srovnatelných se zahraničními. Tuzemští výrobci k výrobě přistupují s láskou a citem. Zdejší pálenky i likéry mají vysokou úroveň, jejich využití v mixologii je zajímavé a určitě smysluplné,“ poukazuje Michael Tretter, český barmanský gigant a provozovatel prvotřídního amerického baru Tretter’s v pražském Obecním domě i dalších úspěšných podniků. Přesto se tradiční české lihoviny při míchání koktejlů využívají jen omezeně. Jeden z důvodů podle něj může být to, že je válcuje dlouhodobě výraznější marketing zahraničních produktů. „Díky němu jsou zahraniční produkty známější a zákazníci se k nim asi víc přiklánějí,“ naznačuje. Z čehož logicky vyplývá, že je proto barmani využívají v nesrovnatelně větším rozsahu než české destiláty a likéry, přestože jsou kvalitní a mnoho z nich má v mixologii kreativní využití.

Ztráta pro svět koktejlů

S tímto názorem souzní další barmanský velikán a majitel proslulého pražského Bugsy’s Baru Václav Vojíř. „Při míchání koktejlů jsou české likéry a pálenky v porovnání s těmi zahraničními dramaticky v minoritě. Ty zahraniční jsou často považovány za nezastupitelné, protože jsou součástí koktejlových receptur, které se dělají po celém světě,“ vysvětluje. Upozorňuje však, že existuje minimálně jedna výjimka, které se dobře daří. Becherovka nachází v míchaných drincích široké uplatnění a získala si popularitu. „Možná to není ani produktem jako takovým, jako úsilím barmanů a ambasadorů značky, kteří se snažili Becherovku prosadit také do koktejlů. Je vidět, že barmani vzali Becherovku v uvozovkách za svou českou ingredienci a poměrně úspěšně se snaží šířit její věhlas i v zahraničí. U ostatních českých produktů to až tak časté není,“ dodává.

Kompatibilita i záludnost

„Obecně se velmi dobře míchá s čirými destiláty, protože díky své průzračnosti jsou kompatibilní s jakýmkoliv jiným produktem,“ konstatuje Michael Tretter. Typický příklad širokého využití je vodka, která má i v tuzemsku své tradiční zástupce, jako je Hanácká či Pražská vodka. Poněkud odlišný případ jsou ovocné pálenky, protože Češi dokážou vydestilovat pálenku téměř z jakéhokoliv druhu ovoce. Jsou sice také průzračné, ovšem jejich využití v mixologii je záludné. „Osobně nejsem fanda použití ovocných pálenek do míchaných nápojů. Myslím, že vznikly proto, aby se pily tak, jak nám je pán Bůh nadělil. Jejich užití do koktejlů je komplikované,“ říká Václav Vojíř. Jejich výrazná chuť i aroma na sebe totiž v míchaných nápojích strhávají extrémní pozornost, což není úplně žádoucí. Jeho pohled potvrzuje i Michael Tretter. „Ovocné pálenky stojí na daném ovoci, proto jsou pro mixologii značně složité, vše ostatní při míchání s nimi zaniká. Navíc bývají tak silné, že je škoda je s něčím míchat. I když je to samozřejmě možné. V Tretter’s baru jsme dřív dělávali drink ze slivovice. Pokud se na to chce někdo zaměřit, je to zajímavá cesta,“ doplňuje.

Zatím nevyužitá příležitost

Mnohem využitelnějšími ingrediencemi jsou podle obou expertů třeba bylinné likéry, mezi které patří právě Becherovka či Fernet, či specifické české whisky jako Stará žitná myslivecká, které mají velkou užitnost a při míchání nápojů se s nimi mnohem lépe pracuje. „Whisky je velmi mixibilní destilát, proto je velmi hojně používaný, ale opět spíše jeho zahraniční varianty. Osobně jsem ve zdejších barech moc práce s českými whisky neviděl, což je škoda,“ podotýká Václav Vojíř. S tím, že většímu využívání místních značek whisky by určitě prospělo, kdyby se čeští výrobci chopili nevyužité příležitosti a snažili se barmany a provozovatele cíleně inspirovat a motivovat k tomu, aby s nimi víc pracovali. V mixologii by totiž kvalitní česká whisky mohla mít zářnou budoucnost.

Mixologie uložená v DNA

Někteří čeští výrobci kvalitních lihovin si důležitost cílevědomé práce s barmanským sektorem a s veřejností uvědomují. A mohou se chlubit evidentně pozitivními výsledky pro všechny tři strany koktejlového trojúhelníku – kromě výrobce samotného i pro milovníky míchaných nápojů a provozovatele barů, restaurací i hospod s nabídkou míchaných drinků. Skvělý příklad je právě Becherovka, respektive její výrobce, společnost Jan Becher Pernod Ricard, která přikládá mixologii velký význam. Má tým brand ambasadorů včetně ambasadora pro Becherovku, pravidelně organizuje školicí program Bar Academy pro barmany, s potenciálem míchaných drinků seznamuje i širší veřejnost a na webu má sekci s koktejlovými recepty. „Becherovka je univerzální bylinný likér v tom smyslu, že je výborný samotný – ice cold, i jako základ míchaných nápojů. Právě díky tomu je oblíbený mezi barmany po celém světě. Mixologie je uložená v DNA Becherovky stejně jako její originální receptura, proto jsou koktejly důležitou součástí podpory prodeje Becherovky,“ vysvětluje Pavel Geschmay, marketingový manažer společnosti Jan Becher Pernod Ricard.

Český národní koktejl

Asi není potřeba připomínat, že Becherovka jako český prémiový bylinný likér za nadčasovou chuť vděčí tajné, od roku 1807 nezměněné receptuře, jejímž základem je směs přibližně dvaceti druhů bylin i koření, čisté karlovarské vody, kvalitního lihu a cukru. „Tento unikátní profil ji dělá univerzální a jedinečnou pro jednoduché mixy i sofistikované koktejly,“ tvrdí Pavel Geschmay. Asi nejznámější koktejl je BeTon – Becherovka s tonikem, který byl představen v roce 1967 na světové výstavě Expo v Kanadě a v roce 2019 byl zvolen Českým národním koktejlem. Likér nachází uplatnění i v mnoha dalších koktejlech. „Ať už v long-drincích, jako je Grep Beton, Espresso Beton a Jan Collins, tak v short-drincích, například v Czech Mule, Bohemian či Red Velvet, a také v teplé variantě jako Becherovka punč,“ dodává. Kromě originální Becherovky do mixologie pronikají i její další druhy, jako je Unfiltered nebo Lemond, který je vynikající třeba v koktejlech Lemond Spritz a Becher’s Negroni. Unfiltered dokáže zintenzivnit drinky postavené na Becherovce Original.

Kreativní možnosti využití

Do rozsáhlejší propagace svých produktů se v souvislosti s mixologií pustila také Palírna U Zeleného stromu. „Naše nová komunikace v televizi ukazuje různorodost míchaných drinků z Hanácké vodky. Pro vybraná gastro zařízení provádíme i školení a ukázky koktejlů a naši obchodní zástupci doporučují míchané drinky také na POSM,“ popisuje marketingový manažer Boris Rajdl. Hanácká vodka nabízí možnost mixování skutečně variabilních míchaných nápojů včetně zářivě modrého Summer lagoon s likérem Curacao a citronovou limonádou. K oblíbeným produktům pro mixologii podle Rajdla patří i vodka B42V, Stará žitná myslivecká, rum Heffron či Tuzemák Objevitel, Starorežná Prostějov, Absinth, Stomach, Vaječný Sen či griotka. Proti běžným whisky z ječmene a pšenice je žitných whisky na trhu poměrně málo a barmany lákají specifickou chutí po žitném chlebu, tvoří zajímavé spojení třeba se zázvorovým pivem i limonádou. Starorežná s chutí a vůní anýzu se neotřele kombinuje například s griotkou. „Kokosový rum Heffron je ideální třeba pro havajskou party. Blend 42 Vodka s příchutěmi, jako jsou fire grap‘n‘peper a lime‘n‘mint, je skvělá mimo jiné pro přípravu speciálního mojita z vodky. A pokud se smíchá Vaječný sen s naší peprmintkou, vznikne originální míchaný nápoj, který doporučujeme pozřít jen jednou,“ naznačuje s úsměvem Boris Rajdl.

Pro klasiku i nové receptury

Také společnost Rudolf Jelínek má v oblasti míchaných drinků co nabídnout. „V podstatě všechny naše produkty nacházejí uplatnění v mixologii. Od ovocných pálenek, přes likéry a gin po českou whisky Goldcock. V roce 2019 jsme zorganizovali i světovou soutěž World Slivovitz Cup, do které se zapojilo padesát barmanů ze třiceti států všech kontinentů, tedy kromě Antarktidy. Jejich úkolem bylo představit vlastní koktejl z naší kosher slivovice,“ připomíná brand ambasador Achim Šipl. Povědomí odborné veřejnosti o potenciálu ovocných pálenek pravidelně rozšiřuje i mezinárodní barmanská soutěž Rudolf Jelínek Cup, která proběhne v pražském Muzeu slivovice Rudolfa Jelínka v druhé polovině září už po třiadvacáté. Laická veřejnost v muzeu může koktejly z ovocných pálenek ochutnávat po celý rok.

„Destiláty z ovoce nabízejí širokou paletu chutí a jsou vhodnou bází pro varianty klasických drinků i pro nové receptury. Velmi oblíbený je třeba elegantní sour ze slivovice. Své místo si nacházejí i jednoduché dvousložkové drinky s využitím našich Elixírů z bezového květu a zázvoru,“ podotýká Šipl. Míchané drinky jsou podle něj trendy a hosté je v barech vyhledávají. „Ale zároveň jsou čeští konzumenti zruční a drinky si míchají i doma. Zřetelný posun jsme zaznamenali v době pandemie. Typickou ukázkou je drink Hugo Spritz. Proto zákazníkům na každé lahvi Elixíru z bezového květu nabízíme visačku s recepturami jednoduchých míchaných drinků,“ dodává.

Příležitost k vynalézavosti

Samozřejmě nelze zapomenout ani na dalšího významného českého výrobce lihovin, Stock Plzeň – Božkov, který je také distributorem mnoha známých zahraničních značek. „Uplatnění v míchaných nápojích nachází celá řada našich produktů vzhledem k tomu, že v portfoliu jsou zastoupeny všechny podstatné kategorie alkoholu, gin, vodka, tequilla, ovocná pálenka, rum, whisky, cognac, likér, bitter, ale také sirup či soft drinky, to vše v různých cenových kategoriích,“ vypočítává šéfka korporátní komunikace pro Česko a Slovensko Markéta Lavrenčíková. Z tradičních českých značek vyčnívá Fernet Stock, ať už Originál či Citrus, které jsou ve světě míchaných drinků již osvědčenými stálicemi. Velkou příležitost poskytují i Božkov Originál a Tradiční (kterým už se dnes nesmí říkat rum) či jejich Speciál bráškové s příchutí mandlí, kávy nebo lískových oříšků, a likéry Božkov od Griotte a Peprmint přes vaječný likér různých příchutí po Meruňku, Švestku, Jablko a Bylinný likér. „Naše produkty pro mixologii podporujeme maximálním měrou – ambasadorskými školeními pro barmany, eventy u našich partnerů přímo v jejich barech a v neposlední řadě nejprestižnější barmanskou soutěží světa, Diageo World Class,“ tvrdí Lavrenčíková.

Rozhodně mají co nabídnout

Ze slov předních výrobců českých destilátů a likérů se zdá, že pro podporu svých produktů v rámci mixologie dělají první poslední. V porovnání se zahraničními lihovinami jsou při míchání koktejlů přesto stále využívány ve výrazně menším měřítku, než si zaslouží. Zřejmě není od věci nacházet nové atraktivní cesty, jak tyto rezervy využít a zdejší provozovatele barů, barmany a hlavně milovníky míchaných drinků oslovit a přesvědčit o tom, že český alkohol má světu koktejlů co nabídnout. Velkým producentům navíc vyrůstá konkurence v podobě malých palíren a likérek. Pro naši mixologii to může být skvělá zpráva, protože Česko disponuje schopnými barmansvětové úrovně. A pokud bude zájem a snaha, je z místních destilátů a likérů možné vytvořit prakticky nekonečnou řadu originálních českých koktejlů.