Spotřební daně z alkoholu v České republice nerespektují cíle, které mají plnit, mimo jiné omezovat spotřebu za účelem snížení společenských nákladů na veřejné zdravotnictví. To se markantně ukazuje například u tichého vína, které je v současnosti od spotřební daně osvobozeno. Vyplývá to ze studie CEVRO Institutu. Autoři studie doporučují revizi stávajícího nastavení, zejména pak zavedení spotřební daně na tiché víno. Doporučují zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína z 0 Kč na úroveň vína šumivého, tedy 2340 Kč/ hl. Stát by tak mohl vybrat o 1,8 mld. Kč více. Spotřební daně tvoří přibližně 12 % celkových příjmů státního rozpočtu.
Spotřební daně jsou stabilním pilířem příjmů státního rozpočtu. V době extrémně napnutých veřejných rozpočtů a rekordních schodků se pozornost politiků i veřejnosti stále častěji obrací na příjmovou stranu rozpočtu včetně spotřebních daní. Ekonomové z Katedry ekonomie vysoké školy CEVRO Institut se ve své třetí studii aktuálních postcovidových doporučení rozhodli zaměřit na kategorii alkoholu, tedy spotřební daň z lihu, piva a vína.
„Problémem nastavení spotřebních daní z alkoholu je v Česku dlouhodobá rezignace na stanovení jasných cílů. Není tak možné zjistit, zda jsou daně nastaveny v souladu s cíli. V systému spotřebních daní z alkoholu pak projdou jakékoliv nekoncepční výjimky, protože koncept v legislativě chybí,“ uvádí vedoucí Katedry ekonomie VŠ CEVRO Institut a spoluautor studie Dominik Stroukal. Proto se při zpracování studie rozhodli vycházet ze čtyř teoretických cílů, konkrétně vytváření příjmů státního rozpočtu, omezení negativních externalit spojených se spotřebou alkoholu typicky v podobě znečištění životního prostředí, snížení společenských nákladů spojených se spotřebou alkoholu (vyšší náklady na zdravotnictví, řešení kriminality a dopravních nehod) a kompenzace výnosů z veřejně poskytnutých statků (např. zdanění pohonných hmot, které záměrně snižuje poptávané množství uměle zlevněné dopravy po komunikacích). „Překvapilo nás, že spotřební daně z alkoholu neodpovídají cílům, kvůli kterým existují, zejména pak u vína,“ doplňuje Stroukal.
Víno má u nás výsadní postavení
Spotřební daně z alkoholu jsou v Česku při zohlednění kupní síly pod průměrem zemí Evropské unie, nicméně se významně liší mezi kategoriemi. Zatímco daň z lihovin je přesně na mediánu, daň z vína i piva jsou pod mediánem. Spotřební daň z lihovin tvoří téměř dvě třetiny celkového objemu spotřebních daní z alkoholu. Zbylou třetinu pak výnosy daně z piva. Víno představuje méně než 3 promile z celkového výnosu spotřebních daní.
Specifickou kategorií je tiché víno, které má nulovou sazbu daně. „Tiché víno má v Česku speciální postavení. Z definice neplní žádný z obecně platných cílů spotřební daní. Proto doporučujeme zvýšit základní sazbu spotřební daně u tichého vína na úroveň vína šumivého a zavést sníženou sazbu pro menší vinaře a pro víno s nízkým obsahem alkoholu. K podpoře vinařské turistiky a výsadby vinic doporučujeme využít instituce Vinařského fondu,“ vysvětluje další z autorů Jan Šincl. Úprava by nejenže do státního rozpočtu přinesla přibližně 1,8 mld. Kč, vedla by také k plnění druhého i třetího cíle, tedy harm reduction.
V závěru práce autoři popisují irské zavedení minimální jednotkové ceny za gram alkoholu obsažený v nápoji jako doplňkového nástroje ke spotřební dani a další současné trendy. „Cena není jediným regulačním nástrojem pro dosažení cílů spotřební daně. Trendem je snižovat společenské náklady skrze zvyšování informovanosti o nežádoucích účincích alkoholu, zejména pak mezi mladými,“ uzavírá Stroukal.
Analýza je k dispozici na webových stránkách vysoké školy CEVRO Institut.
Kontakt pro více informací:
Mgr. Ing. Dominik Stroukal, Ph.D., dominik.stroukal@vsci.cz
Ing. Jan Šincl, jan.sincl@vsci.cz
On-line verze časopisu
