Nová kuchařka známé šéfkuchařky a food-bloggerky Kamu přináší 555 receptů a tipů pro začátečníky i zkušenější kuchaře.
Nejbarevnější CESTA aneb Lexikon rostlinného vaření je čtvrtou a zároveň největší a nejobsáhlejší kuchařskou knihou oblíbené šéfkuchařky a food-bloggerky Kamu. Na 432 velkoformátových stranách (217 x 320 mm) Kamu shromáždila 555 tipů a receptů, které vařila pro sebe a svého manžela během společného cestování obytnou dodávkou. Recepty jsou obohacené o příběhy z cest a o fotografie, jejichž autorem je její muž Robi.
Nadčasová kuchařka, kterou by měl mít každý nadšenec do vaření ve své knihovně, bude mít neformální křest spojený s autogramiádou 21. září od 17 hodin v obchodě se stylovým oblečením a doplňky ROAM – ve vstupní uličce do Vnitroblocku v Praze-Holešovicích.
Kamu považuje Nejbarevnější CESTU aneb Lexikon rostlinného vaření za svůj „masterpiece“. Jednoduché a rychlé recepty jsou zaměřené na zcela běžné suroviny, které se dají přeměnit v lahodná, na živiny bohatá a barevná jídla bez masa, bez lepku i laktózy. Kuchařka poukazuje na to, že každý z nás má cestu stravováním individuální, a přesto se všichni můžeme sejít u jednoho stolu. Kromě komplexních receptů jsou v knize také základní recepty na výrobu rostlinných mlék, másel, chlebů, placek, sušenek, koření i zmrzlin.
„Cítím, že moje čtvrtá kniha, kterou jsem rozvíjela celé čtyři roky, je zcela přelomovou kuchařkou, která je vhodná pro úplné začátečníky i zkušenější kuchaře. Práce na této knize pro mě byla unikátní zkušeností, jelikož jsme při její tvorbě byli pořád na cestách a uvařená jídla vznikala v bojových podmínkách na různých nádherných místech. Od toho se odvíjí i celkový vizuál a dojem z knihy. Je v ní velký kus našich srdcí. Kromě toho, že se v ní skrývá přes pět set originálních receptů a tipů, mnoho autorských fotografií, ilustrací a příběhů, je pro nás velice osobní záležitostí, vzpomínkou na jednu krásnou kapitolu našeho společného života,“ říká Kamu.
A Robi dodává: „Práce na této knize byla jedno velké dobrodružství. Jako fotograf jsem musel hodně improvizovat, jelikož se při focení krajina i počasí často měnily. Asi nejtěžší pro mě bylo každodenní vyndávání všech těch talířků, mističek, prkýnek, dekorací a různých serepetiček, které si Kamilka neodpustila s sebou ve dvou velkých bednách vzít. Odměnou mi byla každodenně uvařená barevná jídla, které jsem mohl jako první ochutnat. Díky této kuchařce jsem poznal, že i bezmasá jídla můžu milovat. Také jsme se díky ní seznámili se zajímavými lidmi a díky nim jsme mohli opět poznat jiné kultury, chutě a zvyky. Velice mě bavil ten nomádský život a společná tvorba s mojí úžasnou manželkou.“
On-line verze časopisu
