Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) nesouhlasí se záměrem vlády na zrušení snížené sazby DPH pro většinu služeb a komodit. K;podobným krokům by nemuselo dojít, pokud by se zrušil minimální limit pro povinnou registraci plátců DPH a plátcem DPH by se staly povinně všechny podnikatelské subjekty. Ohlášený záměr vlády bude znamenat další prohloubení krize v;cestovním ruchu a povede k;prudkému snížení pracovních míst v;cestovním ruchu.

;

Prezident AHR ČR, Václav Stárek na toto téma konstatoval: „Záměr vlády na získání finančních prostředků pro důchodovou reformu cestou zavedení základní sazby DPH pro všechny oblasti služeb a většinu komodit povede k;dalšímu prohloubení krize v;cestovním ruchu.“

;

Tato změna se, mimo jiné, bude týkat také ubytovacích služeb, čímž dojde k;dalšímu snížení konkurenceschopnosti ubytovacích zařízení v;porovnání s;ostatními zeměmi EU. Přitom 24 z;27 států EU aplikuje pro služby ubytování sníženou sazbu DPH. Mezi posledními státy, které tuto změnu zavedly, je například sousední Německo.

;

Ještě více alarmující je skutečnost, že celkový nárůst nákladů domácností a firem povede k;dalšímu šetření spotřebitelů a snížení jejich zájmu o zbytné statky, mezi nimi také služby hotelů a restaurací. Tento fakt v;konečném důsledku povede k;dalšímu snižování pracovních příležitostí v;cestovním ruchu a tedy ke zvyšování nezaměstnanosti. Jen v;pohostinství přitom přišlo o práci v;minulém roce 10;000 lidí.

;

„AHR ČR je přesvědčena, že by k;podobným opatřením nemuselo dojít, pokud by se plátcem DPH staly povinně všechny podnikající subjekty. Následně by mohla být zachována současná struktura služeb zařazených do snížené sazby, a do snížené sazby by měly být přeřazeny také pokrmy v;restauracích včetně nealkoholických nápojů.“, konstatoval dále Václav Stárek.

;

Toto rozhodnutí bude mít fatální dopad do naší ekonomiky, pro cestovní ruch a sektor hotelnictví, který se již nyní zmítá v;krizi, bude mít likvidační charakter.

;

AHR ČR bude i nadále jednat nejen s;představiteli vlády, ale i zákonodárci o výše uvedeném návrhu, ke kterému předloží také makroekonomickou studii s;porovnáním dopadů současného návrhu vlády a porovnání s;návrhy AHR ČR.

;

Stanovisko AHR ČR k;problematice sjednocení sazby DPH

;

V;předkládaném stanovisku vyhodnocujeme dopady sjednocení stávajících sazeb daně z;přidané hodnoty do oboru hotelnictví a gastronomie.

;

;;; Ubytovací služby jsou v;současné době zařazeny zákonem o dani z;přidané hodnoty do snížené sazby daně z;přidané hodnoty, stravovací služby do základní sazby daně. Zařazení ubytovacích služeb do příslušné sazby daně prošlo v;minulých letech opakovanými změnami od snížené sazby daně, přes základní sazbu a nakonec do jejího zařazení ve stávající snížené sazbě daně z;přidané hodnoty. V;absolutní hodnotě se snížená sazba daně v;poslední době zvyšovala z;původních 5% přes změnu sazby na 9% až k;stávající 10% sazbě daně z;přidané hodnoty. S;jejím dvojnásobným zvýšením za poslední tři roky se musel sektor hotelnictví z;důvodu obecné finanční krize složitě vypořádávat. Přehled o vývoji snížené sazby daně deklaruje následující tabulka.

;

Platnost sazby

do 31.12.2007

od 1.1.2008

od 1.1.2010

Hodnota snížené sazby daně

5%

9%

10%

;

;;; Za zařazením ubytovacích služeb do snížené sazby daně byla snaha o podporu tohoto segmentu podnikání obdobně jako je tomu i v;jiných členských státech Evropské unie. Znamenalo to pozitivní dopady do rozvoje cestovního ruchu v;ČR a v;konečném důsledku i do vyššího inkasa daně z;příjmů. V;současné době 24 států EU z;27 aplikuje sníženou sazbu DPH pro služby ubytování.; U stravovacích služeb 14 z;27 států EU již využilo možnosti aplikovat sníženou sazbu DPH u stravovacích služeb. Asociace hotelů a restaurací České republiky spolu s;evropskou konfederací hoteliérů a provozovatelů restaurací; HOTREC; jednoznačně podporuje a předkládá na všech úrovních veřejné správy návrh na zavedení snížené sazby DPH pro služby v;zařízeních veřejného stravování. Hlavními argumenty pro převedení služeb restaurací do snížené sazby, tak jako tomu je v;některých dalších zemích EU, je diskriminace podnikatelů v;gastronomii, rozdílnou sazbou DPH na vstupu a na výstupu. Dále by toto významnou měrou přispělo k;zaměstnanosti obyvatelstva zvláště v;regionech. Druhým důležitým argumentem je snaha o zachování zdravého životního stylu obyvatelstva, protože škrty v;domácích rozpočtech vedou mimo jiné k;tomu, že lidé hledají alternativní způsoby stravování místo teplé vařené stravy a tak často porušují životosprávu. Situace, kdy; restaurace nakupují suroviny s;10% sazbou DPH, zatímco na finální pokrmy se vztahuje sazba 20%, je však ojedinělá a pro obor jednoznačně diskriminující.

;

;;; Pro další rozvoj sektoru hotelnictví a gastronomie považujeme za významné zachovat stávající dvě sazby daně z;přidané hodnoty. Jejich zachování je podle našeho názoru i společensky velmi významné. Tím bychom se zařadili do početné skupiny států Evropské unie, kde existence více sazeb daně z přidané hodnoty je v;drtivé většině z nich dlouhodobý trend (resp. všech 27 členských států s;výjimkou Dánska používá v;současné době minimálně 2 sazby daně).; Slovensko, které k;1.1.2004 přistoupilo k;sjednocení sazby daně z;přidané hodnoty, po relativně krátké době svůj záměr přehodnotilo a zavedlo k;1.1.2007 zpět dvě sazby daně z;přidané hodnoty (zdroj – internetové stránky MF ČR).

;

;;; Jsme si vědomi společenské potřeby vyššího výběru daní na řádné fungování státní správy. Proto se domníváme, že rezervou pro vyšší inkaso daní v;oblasti daně z;přidané hodnoty je snížení limitu pro povinnou registraci podnikatelů k;dani z;přidané hodnoty. V;současné době jsme jedním z;mála států Evropské unie, který má vysoký limit 1.000.000 Kč (resp. 35.000 EUR) pro povinnou registraci plátce daně z;přidané hodnoty.;

;

;;; Plátcem daně z;přidané hodnoty se tak povinně stává podnikatel, jehož obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku 1.000.000 Kč. Obvyklá hranice pro registraci plátce daně z;přidané hodnoty je v;řadě členských států Evropské unie řádově tisíce EUR.

;

;;; Vzhledem k;již dlouhodobému fungování daně z;přidané hodnoty v;ČR a jejímu úspěšnému fungování v;rámci celé Evropské unie by se se snížením limitu pro povinnou registraci dobře vypořádali i drobní podnikatelé, kvůli kterým byla vyjednána výjimka vysokého limitu. Rovněž se domníváme, že v;důsledku trendu efektivního fungování; státní správy při výběru daní, by vyšší počet plátců neznamenal ihned úměrně vyšší náklady na její fungování.

;

; ;;Stávající vysoký limit pro povinnou registraci je rovněž jednou z;příčin nerovného podnikatelského prostředí pro restauratéry. Cena poskytované stravovací služby neplátcem daně je pro konečného spotřebitele nižší než stejná služba poskytovaná plátcem daně z;přidané hodnoty. To vede v;podnikatelském prostředí k;tomu, že tzv. „malí“ restauratéři se „zuby nehty“ brání stát se povinně plátcem daně z;přidané hodnoty, i když ekonomická situace jejich podnikání vede k;dosažení zákonného registračního limitu. Mnozí z nich podnikají všechny kroky k;tomu, aby se vyhnuli zmíněnému plátcovství daně z;přidané hodnoty. A jedná se o kroky, které jsou, podle našeho názoru, za hranicí zákonnosti. Limitu 1.000.000 Kč dosáhne provozovatel restaurace s;průměrnou denní tržbou kolem 4 tisíc Kč. Takových; bude jistě většina a přesto nejsou registrováni jako plátci daně. Z;tohoto důvodu vidíme v;registračním limitu zajímavou rezervu v;požadovaném inkasu daně z;přidané hodnoty a zastáváme názor, že by se tento limit měl zcela zrušit.

;

;;; Přijaté formální postupy těmito neplátci vedou k;vyhýbání se povinné registraci k;dani z;přidané hodnoty a současně tak i ke vstupu do šedé ekonomiky.; Jedním ze způsobů zabránění registrace je nepřiznávání svých tržeb v;plné výši, případně k;formálnímu „papírovému“ rozdělení provozu restaurace na více subjektů. Nepřiznáváním tržeb však dochází i ke krácení daně z;příjmů fyzických nebo právnických osob. ;;;

;

Mnozí provozovatelé restaurací – plátci daně se tak oprávněně cítí poškozeni. Jejich služby jsou pro konečného spotřebitele vyšší než služby provozovatelů neplátců daně.

;

;;; Obdobným problémem vytvářejícím nerovné podmínky pro podnikání ve stravovacích službách jsou podnikatelské aktivity státem dotovaných zařízení, jako jsou školní jídelny, internáty, koleje. Vzhledem k;vysokému limitu pro povinnou registraci (a současně i díky nižším režijním nákladům) poskytují tato zařízení stravovací služby veřejnosti mimo rámec své hlavní působnosti za ceny výrazně nižší než obdobná zařízení provozovaná podnikateli a umocňují tak nerovné podmínky pro podnikání ve stravovacích službách.;;;

;

Ing. Václav Stárek

prezident AHR ČR