Zlatá éra českých barů

autor: | Dub 25, 2017 | Gastro & Drinks | 0 komentářů

První písemná zpráva o počátcích koktejlové kultury v Čechách uvádí, že při korunovaci Františka I. na krále českého se na slavnosti v pražské Královské oboře 9. srpna 1792 vypilo flaší punče na tři sta. Odborný časopis Hostimil ji uveřejnil právě před devadesáti lety.  

Punč je považován za nejstarší míšený nápoj na světě

Bohužel bez uvedení historického pramene, který barcheologové s proutkem v ruce a s jistou nervozitou hledají dodnes, protože punch se pokládá za možná vůbec nejstarší míšený nápoj v dějinách. Historik české barové scény je tak odkázán na zdroje z širšího přelomu 19. a 20. století. Ty však mají šťávu a především bibliografické ukotvení!

Nejstarší fotografie míchaného nápoje v Čechách z roku 1891

V trilogii Sto let práce, sborníku článků a obrázků z tzv. Jubilejní výstavy z roku 1891, je k vidění patrně nejstarší fotografie servisu míšeného nápoje v české kotlince. Je součástí sady snímků American Baru, kterou pořídila agentura Helios. Denní list výstavní o něm píše 24. května 1891: „Americký bar bude asi neposlední zajímavostí výstavy. Postaven jest na prostranství mezi českou chalupou a pavillonem městských plynáren a sestává ze dvou verand, uprostřed nichž je postaven bambusový stan krytý palmovými listy. Podnikateli tohoto restaurantu jsou pp. Procházka a Graas. Prodávati se bude více než 260 různých amerických nápojů. Mezi prodávajícími jsou i dva černoši. Většina nápojů zde prodávaných je za 25 krejcarů.“

Bar v Obecním domě je nejstarší

O následujících dvou desetiletí, jež se vyznačovalo zdomácněním barů a míšených nápojů v Království českém, svědčí informace o gastronomické části Obecního domu v Praze, do něhož se již zcela bez zaváhání vešel American Bar. Časopis Hostimil píše v 19. čísle ročníku 1910 na str. 378: „Restaurace v Obecním domě, třeba není největší v Evropě, spojovati bude šest restauračních místností, kavárnu, vinárnu, bar, cukrárnu a bufety…“ Ten bar je tam dodnes a představuje tak nejstarší trvale fungující podnik svého druhu u nás.

Receptura anglických a amerických nápojů pro americký bar

V době jeho otevření přešlapovala v našem prostředí jiná událost, která české mixologii (ten výraz přestávám používat, protože staví řemeslo na úroveň vědy) zajistila důstojné postavení v rámci Evropy. Byla oznámena zprávou v 28. čísle ročníku 1912 Hostimila s datem 5. října: „Gastronomický slovník česko-německo-anglicko-francouzský vydal právě v úpravě nadmíru elegantní vzdělávací výbor Ústředního spolku číšníků v Praze (II., Smetanova ul., Číšnický dům). Cena spisu je 1 K 50 h. Je to pro restauratéry, číšníky a kuchaře znamenitá domácí pomůcka, která přispěje k tomu, aby se vyplenily z jídelních lístků všelijaké slovné nestvůry. K slovníku jest připojena novinka, které nemají dosud jiní národové: receptura anglických a amerických nápojů pro americký bar. Sestavil ji znalec Adolf Řehák nedlouho před svou smrtí…“  Rozborem tohoto rozsahem nevelkého ale pouhou existencí zásadního díla se ukazuje, že již na svém startu česká koktejlová kultura kopírovala dramaturgii světovou. Vždyť řada receptur, jež Adolf Řehák do své práce zahrnul, je součástí standardní nabídky barů dodnes. Ruku v ruce se světem se barmanské řemeslo u nás rozvíjelo až do 2. světové války a prvních pár let po ní.

Text: Alex Mikšovic

Foto: archiv