Víte, co je pro náš život důležité?

Často se v různých ANKETÁCH NEBO U PŘIJÍMACÍCH POHOVORŮ OBJEVUJÍ dotazy typu „čeho byste chtěli ve svém životě dosáhnout“. mnoho lidí odpovídá, že by chtěli být šťastní. Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co to vlastně štěstí je?

V našem století a zeměpisné šířce to již není jen ta muška zlatá, ale štěstí je velmi často spojováno s hmotnými statky a zdravím, které si v období koronaviru uvědomujeme čím dál více. Navíc je zřejmé, že se musíme umět o své zdraví starat. Proto dnes většina moderních společností pořádá pro své zaměstnance mimo jiné různá školení na zdravý životní styl. Vědí totiž, že pouze spokojený člověk je schopen dlouhodobého a vyrovnaného výkonu a nelze zcela oddělovat pracovní a soukromou část osobnosti a života. Cílem našeho žití by měla být rovnováha, ať už zrovna trávíme čas s rodinou, odpočíváme či pracujeme s kolegou na důležitém projektu. Rovnováha v našich činnostech přináší radost do života!

Pro zdravý životní styl obecně platí, že žijeme zdravě, když žijeme v rovnováze. Rovnováha našeho života stojí na čtyřech zásadních pilířích – psychice, pohybu, odpočinku a výživě.

1.pilíř – psychika

Žijeme ve velmi rychlé době. Díky technologiím jsme dosažitelní všude a tím pádem jsme pod neustálým stresem, na který se svaluje vina ve všech ohledech. Je však dobré si uvědomit, jak se to vlastně se stresem má. Obecně rozlišujeme dva druhy stresu:

•  Distres – negativní
•  Eustres – pozitivní

Distres je právě ten stres, který máme v případě nestíhání různých termínů a například skloubením pracovní doby s vyzvednutím dítěte z kroužku volejbalu. Na ten si musíme dát opravdu dobrý pozor a bojovat proti němu zejména dobrým time managementem a plánováním. Určitě se dají některé pracovní aktivity, které padají na naši hlavu, delegovat na někoho jiného. Říci ne kolegovi, který se snaží na nás přesunout část své práce, či si prosadit nového podřízeného, protože naše zodpovědnost a rozsah pozice dávno přerostly možnosti naší pracovní doby.

Dalším typem je eustres a ten bychom měli spíše vyhledávat. To příjemné vzrušení, když se například vynoří zcela nový projekt, o kterém netušíme, zda ho zvládneme, ale přitom nás neuvěřitelně láká? Jsme sice pod stresem, ale takovým tím motivujícím. Stejně jako když absolvujeme 20km túru a budeme příjemně „vystresovaní“.

Já vždy tvrdím, že na psychiku nejlépe funguje pozitivní přístup. Když se na vše umíme podívat z té pozitivní strany, máme skoro vyhráno. Tím není myšleno přes růžové brýle, my se musíme umět na problémy podívat s nadhledem a následně je chytře a efektivně řešit. Zcela vynechme podpůrné berličky typu cigaretky na uklidněnou, sklenku pro podporu nálady apod. Je to cesta pouze k jakékoli závislosti a naše problémy to určitě nevyřeší.

Receptem na dobrou psychickou pohodu může být „hormon štěstí“ – serotonin, který ovlivňuje naši náladu, emoce, apetit.

Jako obecnou podporu, jestliže si chceme svou náladu cíleně zvednout, měli bychom konzumovat potraviny jako banány, vejce, ořechy, listovou zeleninu, lososa, krůtí maso, tvrdý sýr či celozrnné produkty.

2. pilíř – pohyb

Člověk byl zrozen k pohybu, ne k sedavému způsobu života. Kdo někdy zažil práci, při níž se sedí 8 hodin u počítače, ví, že to bez přestávek nelze. Lidé s tímto typem zaměstnání mívají po čase problémy se zády a krční páteří, s očima, většinou s váhou apod. Navíc sedavý způsob života generuje až o 1/3 vyšší výskyt civilizačních chorob. To není opravdu málo, a proto bychom se měli neustále udržovat v pravidelném pohybu. Doporučuji řídit se pravidlem 3P:

•  Pravidelné cvičení
•  Pomalé zvyšování intenzity a rychlosti
•  Postupné zvyšování zátěže

Jakýkoliv pohyb je pro nás pozitivem, ale měli bychom se také zamyslet nad účinkem naší aktivity. Nad tím, jaký pohyb je pro nás vhodný, jaký cíl sledujeme. Rozlišujeme dva základní typy pohybu:

•  Vytrvalostní
•  Silový

Vytrvalostní pohyb je vhodný pro trénink vytrvalosti a hubnutí. Jde o aerobní aktivitu, kdy zdrojem naší energie, kterou pálíme, jsou všechny složky. Patří sem zejména chůze, běh, nordic walking, cyklistika, běžecké lyžování a podobně.

Silový pohyb je vhodný pro budování svalové hmoty, zpevňování postavy. Zdrojem této aktivity jsou cukry, jedná se tzv. anaerobní aktivitu. Při této aktivitě je vždy důležité nezapomínat na vyšší přísun bílkovin ve stravě.

Obecně se doporučuje jakákoli aktivita pravidelně 3–4× týdně po dobu alespoň 45 minut, ideálně 60 minut. Zhruba 20–25 minut trvá, než tělo začíná „pálit“ správné kalorie. Spolu s aktivitou nesmíme zapomínat na zvýšený přísun tekutin a upravit vhodně jídelníček k danému pohybu.

3. pilíř – relax

Vytížený člověk potřebuje dostatek spánku a času na sebe a své zájmy. Tím v neposlední řadě zvyšuje svou imunitu a efektivitu práce. Ne nadarmo se říká, že spánek je nad zlato. Naštěstí jsou pryč doby, kdy manažer byl posuzován jako skvělý manažer, když skoro nespal a trávil v práci 12 hodin denně. Výzkumy ukazují, že člověk vykazuje mnohem lepší výkon, když je odpočatý a k tomu přispívá osmihodinový noční spánek v kuse. Ideální je spánek započít kolem 22 hodiny, kdy se po dobu zhruba pěti hodin v naší epifýze vytváří hormon proti stárnutí – melatonin. Ten ovlivňuje například i míru naší vyčerpanosti.

Relaxovat můžeme jak pasivně, tak aktivně. Někdo si skvěle odpočine u svých vkoníčků. Je jak znovuzrozený poté, co oprášil své pastelky a nakreslil si právě vykvetlý vánoční kaktus. Vhodné však je náš volný čas trávit aktivitou, která vyvažuje namáhavou část pracovní pozice. Tedy není zrovna nejvhodnější po osmihodinovém sezení u počítače prosedět celý večer u četby knihy. Doporučuji tedy vhodně volit aktivitu a zde samozřejmě platí, že králem je ten, kdo má svou práci jako koníček! ☺

Zapamatujme si, že moderní manažer zvládá svou práci v rámci pracovní doby a umí se o sebe dobře postarat. Ví, že pouze správně odpočatý člověk je schopen plnit důležité úkoly a podávat vysoké výkony.

4. pilíř – výživa

Asi je již obecně známé, že strava má velký vliv na naši náladu, výkonnost a vůbec celkové zdraví. Stravou do sebe každý den potřebujeme dostat 60 minerálů, 16 vitaminů, 12 aminokyselin a 3 mastné kyseliny. To nám nezbývá mnoho prostoru pro tzv. prázdné kalorie. Jak tedy poskládat náš jídelníček tak, aby nám nic nechybělo?

Základem je pravidelnost a správný obsah. Doporučuji alespoň tři hlavní chody denně. Když to denní režim dovoluje, přidat dvě svačiny mezi. Strava by měla být maximálně pestrá –různé druhy masa, luštěniny, obiloviny, mléčné výrobky, ořechy, semena, oleje, ovoce, zelenina…

Každý chod musí obsahovat sacharidy, bílkoviny, tuky. Měli bychom denně sníst minimálně cca 1 g bílkoviny na 1 kg tělesné hmotnosti čili vážím-li například 60 kg, měla bych sníst minimálně 60 g čisté bílkoviny denně.

Při každém jídle je nutné konzumovat vlákninu v podobě zeleniny či ovoce. Ovoce a zelenina obsahují i další minerální prvky, vitaminy atd. Cukry v podobě různých sladidel vůbec nepotřebujeme, vystačíme si s přísunem sacharidů ve stravě.

Ze stravy vyřadíme polotovary, které jsou povětšině chudé na živiny. Obsahují naopak zvýšené procento nekvalitních tuků a jednoduchých cukrů, které tělo jen zbytečně zatěžují např. pizza, čína, sladkosti, alkohol, energy drinky, ale i pečivo. Měli bychom také dbát na pitný režim, doporučení je cca 2 l neslazené tekutiny denně. Snídani konzumujeme do jedné hodiny od probuzení, poslední jídlo nanejvýš dvě hodiny před spánkem.

Tepelnou úpravu jídel preferujeme dle následujícího pořadí – dušení, vaření, zapékání, pečení, grilování; zcela nevhodné je smažení ve vysoké vrstvě oleje. Jíme pomalu a důkladně žvýkáme, při jídle se snažíme nedělat už nic jiného.

Každý, kdo si chce být opravdu jistý, že dělá vše správně, či cítí potřebu úpravy jídelníčku, může navštívit výživového poradce či dietologa, který mu odborně poradí a připraví třeba i jídelníček na míru.