Valašská kuchyně je vzorem pro zdravou racionální výživu

Bezmasá jídla, pokrmy z brambor, zelí, luštěniny, pohanka – to byl odjakživa základ jídelníčku lidí žijících na Valašsku. Dnes slouží zdejší tradiční recepty jako inspirace a příklad správného a zdravého stravování, za kterým sem jezdí lidé z celé republiky.

 „Na Valašsku se vždy žilo skromně a tomu odpovídala i tamní kuchyně – jedlo se hlavně to, co se vypěstovalo doma, a co bylo dostupné. Mezi nejčastěji používané suroviny patřily brambory, zelí, luštěniny, pohanka a obiloviny. Maso se příliš často na jídelníčku neobjevovalo, a když už, jednalo se hlavně o jehněčí, zvěřinu nebo ryby – nejčastěji pstruhy. Už z tohoto výčtu je tedy zřejmé, proč jsou zdejší tradiční pokrmy tak oblíbené i u propagátorů moderní, zdravé a racionální stravy,“ vysvětluje důvody velkého zájmu o valašskou kuchyni Pavel Václavík, kreativní šéfkuchař Spa hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích v Beskydech, který spolu se svým týmem vytváří jedinečné pokrmy, v nichž se propojují tradiční krajové receptury s prvky moderní gastronomie.

 Kyselice je hit

Pro oblast Valašska jsou typické různé varianty jídel se zelím. Mezi ty nejznámější patří určitě kyselice, hustá polévka z kysaného zelí a smetany, do níž hospodyně přidávaly brambory, a pro sváteční chvíle i klobásky. A zájem o tuto jednoduchou a přitom výbornou specialitu nikterak neklesá, což potvrzuje i Pavel Václavík: „Před časem jsme kyselici na léto vyřadili z nabídky a nahradili ji jinou, lehčí polévkou, ale neprošlo nám to. Lidé se na kyselici pořád ptali, takže jsme ji zase vrátili do nabídky.“

Krajovým jídlem jsou také halušky, které jsou sice více spojované se Slovenskem, ale často se připravovaly i v moravském pohraničí. Jen se jim zde odjakživa říká kúsky nebo koláčky. Nejčastěji se podávají se zelím, ovčí brynzou, špenátem či povidly. Jako zajímavou variantu nabízejí kuchaři v Lanterně také dýňové halušky, které jsou lehčí obdobou těch klasických „moučných“ a mezi hosty jsou velmi populární. Zajímavostí je i jejich dozdobení takzvanou bramborovou slámou, speciálně připravenou ze slupek z brambor, která jim dodává nezaměnitelné aroma.

V nabídce nechybí ani nejtypičtější valašský dezert – frgál. Ten pečou místní pekařky a hosté si na něm mohou pochutnat nejen u snídaní, ale i během dne k šálku kávy.

Těší mě návrat k tradicím

„Vzpomínám si, jak nám ve škole různé firmy nabízely polotovary a vysvětlovaly, jak jsou skvělé a rychlé na přípravu. Ale není to dobrá cesta. Osobně velmi vítám přirozený trend, kdy se i česká kuchyně vrací k tradicím, využívá regionální produkty a klade důraz na čerstvost a sezónnost. Je přece přirozené vařit ze surovin, které se sklízejí v daném období, jsou čerstvé a typické pro daný kraj,“ říká kreativní šéfkuchař Pavel Václavík z hotelu Lanterna ve Velkých Karlovicích, který letos získal za svou práci významné ocenění – v 5. ročníku ankety Zlatý kuchař 2017 se umístil v žebříčku nejlepších 5 kuchařů v ČR v kategorii Objev roku.

Oboustranně výhodná spolupráce

Regionální suroviny opravdu tvoří základ menu hotelu Lanterna. Některé dodavatele si zdejší kuchařský tým našel sám, jiní pěstitelé a výrobci se naopak ozvali sami, protože hotel je už v regionu známý tím, že má o místní suroviny zájem.

„Nedávno jsme třeba oslovili pěstitele bylinek a jedlých květů a vyvinula se z toho skvělá spolupráce. Z regionálních farem zase kupujeme sýry a jehněčí maso, pohanku bereme z nedalekého mlýna, máme vlastního dodavatele masa, který dělá i luxusní uzeniny, nově jsme do menu zařadili čerstvé pstruhy od chovatele z nedalekého Rožnova. Naši hosté žádají místní produkty, zvláště pokrmy z bio sýrů z Horutovy biofarmy jsou hodně populární. Připravujeme z nich nejen předkrmy, ale i sladké dezerty,“ chválí si spolupráci s regionálními výrobci a pěstiteli kreativní šéfkuchař Pavel Václavík.

Text i foto: AMAZE.MEDIA