Tajemství funkčního oblečení

Špatně padnoucí pracovní oblečení, skvrna na košili a závan potu. Brrr! Tak takhle ne! Narazí-li host na takového recepčního či číšníka, vzbudí to v něm nedůvěru k celému podniku. Profesní oblečení personálu je zkrátka vizitkou každého hotelu i restaurace. Pracovní oblečení ušité z kvalitního materiálu, které dobře sedí a je pohodlné, je pro lidi pracující ve službách naprosto nezbytné, vždyť zaměstnanci hotelu nebo restaurace jsou každodenně hostům „na očích“. 

Hlavně snadno udržovatelné

Oděvní prohřešky, které je možné tolerovat profesím, odehrávajícím se za zavřenými dveřmi, jsou v recepci nebo na „place“ neodpustitelné.

Pracovní oblečení pro hotelový personál by mělo být pohodlné, zároveň elegantní a snadno udržovatelné. Hlavní požadavek zaměstnanců by se dal shrnout do jedné věty: „Hlavně, ať mě to nekouše a netáhne.“ Celkem logické, když uvážíme, že často v oblečení stráví i dvanáct hodin denně. Materiál, ze kterého se oblečení šije, by měl být prodyšný, a jak už jsme zmínili, jednoduše udržovatelný. Musí se často prát, a proto je nejlepší, když se nemusí žehlit. Často zákazníci poptávají bavlněné oblečení, ale právě to se po vyprání musí vyžehlit. Když uvážíme, že takový kuchařský rondon se musí prát téměř denně, není bavlna nejlepší volba.

Nároky na pracovní oblečení jsou vysoké – musí mít výdrž, být nemačkavé, dobře absorbovat…

Často uniformy personálu tvoří s konceptem hotelu harmonický celek. Jsou barevně i stylově sladěny s interiérem, malbou na stěnách, barvou podlah, obložení. Detaily jsou propracovány v duchu jednotného vizuálního stylu, kdy hotel používá typické barvy, typ písma, grafiku. Oblečení se pak stává součástí hotelového marketingu. Tak to je v případě hotelových řetězců, kdy jsou typ, vzhled i barva oblečení dané globálními standardy a respektují pravidla dané společnosti.

 Konzervativní elegance recepčních

Pracovníci recepce vytvářejí první hostův dojem, a kromě profesionálního přístupu musejí dbát o svůj vzhled i oblečení. Stále je tady trendy kostým  ̶  kalhoty, sukně, sako, halenka. U mužů pak jako doplňky kravaty, u žen šátky, které navozují elegantní a zároveň ležérní vzhled. S šátky se dají dělat úplná kouzla, ale podle slov návrhářů, mnohé ženy k nim nenacházejí cestu a raději mají krk volný. Na recepci je třeba také opatrně zacházet s mohutnými náramky, výraznými náušnicemi. Recepční, muži i ženy, by obecně měli působit decentně, důstojně až konzervativně. Ve stejném duchu je vhodné volit i barvy oblečení. Své uplatnění najde například tmavě modrá, šedá, antracitová, černá, vínová, olivová, béžová a jejich kombinace. Je dobré se zaměřit na doplňky a detaily – knoflíky, u mužů kapesníčky, u žen již zmíněné šátky, zajímavé lemování…

Určitě se nevyplatí používat jako pracovní uniformu oblečení určené pro běžné nošení. Přece jen v recepci často trvá služba i dvanáct hodin a levnější oblečení s nízkou gramáží se velmi rychle opotřebuje. Materiál by neměl být umělý a raději dražší, aby splnil všechny požadavky na pohodlnost i výdrž. Někdy však ani to není zárukou perfektně vypadající uniformy. Záleží nejen na střihu, ale i na postavě, která může být atypická. V takových případech není od věci využít službu „šití na míru“.

 Vkusně „na place“

Obslužný personál v restauracích je také „na očích“, a to i v pohybu, takže pozorným hostům nic neujde. Celkový dojem, který obsluhující personál vytvoří, je neméně důležitý než ten gastronomický. Stále vede klasická bílá košile, na níž je vidět čistota a udržovanost, tmavé kalhoty nebo sukně a k tomu různé barevné doplňky vestičky, vázanky, zástěrky. Je vhodné, když jsou všichni pracovníci sladění ve stejném stylu, mají na oblečení vhodně umístěné logo a jméno. U číšníků a servírek není radno zapomínat i na pohodlnou, ale zároveň elegantní obuv. Přece jen na rozdíl od pracovníků recepce, kteří v nestřeženém okamžiku mohou na chvíli vyměnit těsné boty za pohodlnější, obsluhující personál je v hledáčku hostů permanentně po celou dobu návštěvy restaurace.

 Horkost zátěžové kuchyně

Práce v kuchyni probíhá v náročných podmínkách a tomu je nutné přizpůsobit i volbu oblečení.

Rondon by měl být ušitý z materiálu, který je příjemný na nošení, vzdušný a jednoduše udržovatelný. Musí dobře absorbovat a zároveň nenechávat na těle nepříjemný pocit studeného potu. Měl by kuchaře také chránit. V kuchyni se často pracuje s rozpáleným olejem, a proto je vhodné mít rondon s dlouhými rukávy. Neměl by být ušitý celý z polyesteru. Za prvé je na nošení nepříjemný a v prostředí, kde se pracuje s otevřeným ohněm, není jeho nošení bezpečné.

Odborníci doporučují různé směsové struktury tkanin s tím, že polyesteru by mělo být méně alespoň o 50 %. Polyester se sice snadněji udržuje, ale komfortu nošení rozhodně nepřidá.

Vhodné je používat kombinaci bavlny a polyesteru se zabudovanou antibakteriální úpravou v poměru „půl na půl“.

Je zajímavé, že bílá barva, která symbolizuje čistotu, je u kuchařů stále oblíbená. Samozřejmě že základem kuchařského rondonu je účelnost a pohodlnost, ale v barvách rondonů, štepování, knoflíkách, patentkách, tvarech kuchařských čepic se lze celkem „vyřádit“.

 Aby oblečení dlouho vydrželo

Životnost oblečení je částečně daná typem materiálu, ale také jeho správným ošetřováním.

Je nutné sledovat a řídit se označením ošetřovacích symbolů na visačkách od výrobců. Tím se předejde zkrácené životnosti, poškození nebo zničení oděvu. Některé oblečení se nesmí prát, aby neztratilo tvar, musí se dát do čistírny. Na praní bílého prádla se musí používat přípravek, který je k tomu určený, jinak může dojít k poškození tkaniny. Stejně tak pozor při sušení oděvů, aby nedošlo k přepálení vláken. Odborníci jednoznačně doporučují držet se pokynů a symbolů týkajících se údržby oděvů.

Text: Michaela Šulcová Foto: Archiv