Stravenky nejsou jediným řešením

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) se dlouhodobě zabývá problematikou stravenek a jejím dopadem do provozu restaurací. Dne 20. 7. byl na serveru podnikatel.cz zveřejněn příspěvek k této problematice pod názvem „Proč se restauracím (ne)vyplácí přijímat stravenky“, kde se k současnému stavu vyjadřovali zástupci poskytovatelů stravenek.

AHR ČR proto považuje za přínosné, aby se k tomuto problému vyjádřili také zástupci sektoru veřejného stravování. Z tohoto důvodu byl proveden průzkum, zatím mezi členskými zařízeními AHR ČR, jehož výsledky jsou v mnohém odlišné od názoru poskytovatelů stravenek. Přestože používání stravenek podléhá řadě pravidel, tato jsou často spíše veřejně deklarována, ale v praxi nefungují.

Z průzkumu AHR ČR vyplývá, že řada restaurací odebírá stravenky mnohdy pouze z toho důvodu, že je akceptují ostatní restaurace v okolí. Stravenky jsou pro ně „nutným zlem“. Čeho se tedy nejvíce obávají a proč přibližně jedna třetina respondentů stravenky neodebírá vůbec a nespatřuje v tom žádnou ztrátu pro své podnikání?

Původním smyslem zavedení stravenek byla podpora stravování zaměstnanců, primárně v provozech veřejného stravování. Skutečnost je však taková, že stravenky jsou běžně a ve velkém akceptovány maloobchodními prodejnami, realizuje se za ně nákup potravin pro domácnost, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy včetně alkoholu a cigaret. Mnohdy jsou navíc používány k druhotné platbě, což z nich prakticky činí jistou formu další měny ve státě.

AHR ČR se domnívá, že stravenky postupně ztrácí na svém původním významu a jsou zneužívány pro jiné účely, než za jakými jsou vydávány.

Na stravenkách nejvíce profitují jejich samotní vydavatelé. Ačkoli stravenky znamenají daňová zvýhodnění pro firmy, je třeba také říci, že i zaměstnavatelé platí provize za jejich nákup. Ty se pohybují v řádu několika procent z nominálních hodnot benefitů. Platí tedy všichni. Zaměstnavatelé i ti, kdo je akceptují. Doplácí na ně i provozovatelé restaurací, neboť poplatky za možnost je přijímat jsou vysoké. Provize se pohybuje na úrovni až 6 % a to za celou trženou částku, tedy včetně DPH. Následně je při jejich výplatě účtován restauracím administrativní (manipulační) poplatek a navíc podnikatel opět odvádí DPH z proplacené částky. Konečný náklad na stravenky tedy může u restaurací činit až 10 % z celkové hodnoty stravenky, což považuje většina provozovatelů restaurací za nemravné.  Podle názoru 80 % respondentů by za adekvátní považovali provizi pod 3 % a to je mnohdy stále více, než provize bankám z plateb kreditní kartou. Zatěžující je rovněž administrativa (přepočítávání, razítkování, výčetky, čas spojený s jejich proplacením atd.) a skutečnost, že mnoho podnikatelů má v těchto tržbách finanční prostředky, které obdrží až v následujícím období.

Na otázku, zda se provozovatelé restaurací domnívají, že by zrušení stravenek a jejich nahrazení například daňově zvýhodněným finančním příspěvkem zaměstnavatele, ohrozilo počty hostů v restauracích, se 71 % respondentů domnívá, že by v dlouhodobém výhledu k žádným dramatickým propadům nedošlo. Ten, kdo navštěvuje restaurace v době oběda dosud, by tak činil i nadále. Naopak, kdo využívá stravenky jinak, by i nadále za finanční příspěvek zaměstnavatele nakupoval například v maloobchodě. Obavu z významného úbytku hostů má pouze 25 % respondentů z řad provozovatelů restaurací. Dále se 60 % respondentů vyjádřilo, že pokud by měly být stravenky zachovány, pak by se měl zpřísnit režim jejich využití, respektive být zúžen pouze na veřejné stravování.

Celková čísla ukazují, že až polovina respondentů, kteří jsou členy AHR ČR a současně ve svých provozovnách stravenky akceptují, by za současné situace byli pro jejich úplné zrušení. Stravenky nejsou jediným řešením možných modelů příspěvků zaměstnavatelů na stravování, o kterém se nás neustále snaží přesvědčovat jejich poskytovatelé.

Asociace hotelů a restaurací by uvítala seriózní studii, která nevznikne z iniciativy poskytovatelů stravenek (pro něž je to jasný obchodní model), ani provozovatelů restaurací, ale například Ministerstva financí. Studie by měla být zaměřena hlavně na význam stravenek pro jejich uživatele – zaměstnance a reálně posoudit význam stravenek pro zajištění jejich stravování a předpoklad jejich spotřebního chování v případě zrušení státní podpory stravenek a nahrazení tohoto benefitu jinou formou příspěvku.

Více na www.ahrcr.cz