Spotřebitelé na tradičním trhu nakupují rychle a řídí se zvykem

Šetření času či zvyk. To jsou dva hlavní důvody, proč lidé nakupují v prodejnách takzvaného tradičního trhu. Naopak ve velkých řetězcích vyhledávají především výrazné slevy. To jsou podle odborníků na český maloobchod s potravinami jedny z hlavních rysů tuzemských spotřebitelů. Do budoucna lze přitom očekávat nárůst skupin zákazníků typických právě pro tradiční trh, a to spolu se segmentem, který při nakupování preferuje co největší komfort.

Podle typologie společnosti GfK dominují na českému trhu s potravinami tři skupiny spotřebitelů. První se řídí zvykem, další se zaměřují na kvalitu a příliš neřeší ani vyšší ceny, třetí naopak vyhledávají především slevy. Všechny tyto skupiny zaujímají v typologii shodný podíl 24 % ze všech spotřebitelů. Méně časté jsou pak na českém trhu segmenty spotřebitelů, kteří preferují při nákupu především rychlost a blízkost obchodu. Obě skupiny zaujímají na trhu shodně 14 %. Celkový podíl jednotlivých segmentů určuje především takzvaný moderní trh, tvořený nadnárodními řetězci, které podle posledních dat ovládají okolo 80 procent tuzemského trhu.

Výrazně odlišná situace je naopak na tradičním trhu, který tvoří převážně čeští obchodníci s menšími prodejnami. Zákazníci zde chtějí mít nakoupeno rychleji, vyžadují přitom dostatečně široký sortiment. „Nevyhledávají však tak obrovské množství jako u velkých řetězců. Jak pozorujeme ve více než tisícovce našich prodejen po celé republice, spotřebitelé netouží chodit dvě hodiny po velkém obchodě a hledat jednotlivé kusy zboží. Naopak je pro ně klíčová časová úspora, ale samozřejmě za přijatelné ceny.“ popsal předseda maloobchodního Družstva CBA Roman Mazák. „Ceny na pultech se odvíjí od nákupních cen dodavatelů. Není možné, aby kvůli dodavateli nezávislý trh prodával o 40 procent dráže než zahraniční řetězce. Většina z nich si to ale už dnes uvědomuje a snaží se nezávislý trh podpořit,“ přiblížil Mazák cenovou politiku.

Právě skupina spotřebitelů, pro kterou je klíčová především rychlost nákupu, tvoří ve zmíněné typologii jeden z menších segmentů. Podle Zdeňka Skály ze společnosti GfK však nejčastější skupinu nakupujících v tradičních obchodech tvoří ti spotřebitelé, kteří se při nákupu řídí zvykem. „Jsou to lidé preferující stabilní, i když ne příliš širokou nabídku a blízkost prodejny. Neřídí se přitom primárně slevovými akcemi. Důvodem je hustá síť prodejen tradičního trhu, jejich orientace na základní sortiment a nepříliš agresivní cenová politika,“ uvedl Zdeněk Skála.

Za výraznými slevami míří lidé do řetězců

Naopak nejméně do tradičních prodejen podle něj chodí spotřebitelé, kteří se orientují na nákup velkých košů. „Tyto skupiny jezdí často na nákup autem. V tradičních prodejnách jim chybí značně široký sortiment, který pro velký nákup potřebují,“ řekl Skála. Patří sem v prvé řadě lidé, kteří nakupují pro celou rodinu, preferují přitom široký výběr zboží a u velkého nákupu nehledí na mnohdy vyšší cenu.

Zvláštní skupinu pak tvoří spotřebitelé zaměřující se na větší nákupy s výraznými slevami. Jak ukazují průzkumy, Česko se z hlediska popularity slevových akcí dlouhodobě řadí mezi absolutní evropskou špičku. Poslední data společnosti Nielsen ukazují, že tuzemští zákazníci nakupují 55 % zboží ve slevách, celoevropský průměr je přitom 29 %. Podle Zdeňka Skály však tento typ spotřebitelů do tradičních prodejen příliš nezavítá, což potvrzuje i Roman Mazák. Výrazné akční ceny jsou doménou spíše u řetězců, bývají přitom podle něj také kompenzovány navýšením cen neakčního zboží.

Nárůst spotřebitelů v malých prodejnách a na internetu

Tradiční prodejny se proto snaží řetězcům konkurovat důmyslnou cenovou politikou, což jim v posledních letech přináší nárůst zákazníků. „Spotřebitelé dlouhodobě vnímají naše snahy prodávat zboží za akční ceny velkých řetězců. Proto se do malých prodejen neustále vracejí, neboť šetří nejen čas díky menší prodejní ploše, ale také peníze. Jistě by stálo za to rozšířit typologii také o skupinu, která vyhledává dlouhodobě nízké ceny,“ uvedl Roman Mazák. Slova o postupném návratu spotřebitelů do tradičních prodejen potvrzuje i Skála. „Změna ve struktuře nakupujících nastává tím, jak houstne síť prodejen. Stále více lidí se orientuje na pohodový nákup, pro který je typická blízkost prodejny, rychlost a příjemné prostředí. To nejvíc odpovídá segmentům nakupujícím ze zvyku a preferujícím rychlost, jejichž podíl zvolna narůstá,“ doplnil.

Další změny se však do budoucna dají čekat i v souvislosti s měnícím se trhem, kde se čím dál větší oblibě těší nakupování potravin přes internet, u kterého mají spotřebitelé jiné preference. „Jednoznačně nejvýznamnější motivací nákupu potravin online je pohodlí a doručení nákupu až domů. Zákazník navíc oceňuje fakt, že nejen že nemusí nosit těžké tašky, ale také významně šetří svůj čas,“ uvedla Veronika Čapková ze společnosti Nielsen. Podle Skály by pak rostoucí popularita nákupu potravin přes internet mohla znamenat nárůst podílů spotřebitelů, kteří jsou typičtí pro hypermarkety. Tedy těch, kteří preferují nákupy ve výrazných slevách a skupiny, která je ochotná si připlatit za kvalitu. Právě tyto dva segmenty jsou podle něj typickými zákazníky v případě internetových obchodů s potravinami.

Text: Martin Svoboda, PR & Media Manager Foto: Archiv