Sdílená ekonomika – Miliardový byznys začal nafouknutou matrací

Termín sdílená ekonomika – sharing economy – se používá pro označení ekonomického modelu postaveného na sdílení, nikoli na vlastnictví. Airbnb funguje v ČR od roku 2009. Podle některých expertních analýz se Airbnb svými službami v Praze již začíná vyrovnávat objemu obchodu klasických ubytovacích zařízení. Jasně však dominuje v tempu růstu. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo.

Odkud se vzalo Airbnb?

Historie společnosti sahá do podzimu 2007, kdy si dva designéři a spolubydlící ze San Franciska Brian Chesky a Joe Gebbia všimli, že před nadcházející designérskou konferencí jsou vyprodané hotely a řada účastníků tam měla problémy s ubytováním. Nabídli tak třem účastníkům nocleh ̶ přespání na nafukovacích matracích v jedné z místností svého třípokojového bytu se snídaní. Z toho vznikl název Air Bed and Breakfast.

Poté je napadlo, že by si takto mohli přivydělávat. V únoru 2008 se k nim připojil programátor a bývalý spolubydlící Cheskyho Nathan Blecharczyk a 11. srpna 2008 si založili společnost AirBed & Breakfast, jejíž název v březnu 2009 zjednodušili na Airbnb. Trojice zakladatelů, kterým nebylo v době vzniku firmy ani 30 let, stále působí ve vedení společnosti, nejvyšším šéfem je Chesky, a nyní jde již o miliardový byznys.

Bohatství bez vlastnictví

Přestože popularita služeb, jako jsou Airbnb a další, stále stoupá, samotný fenomén sdílené ekonomiky na svůj skutečný boom v České republice teprve čeká. Optimistickou perspektivu mají podle analytiků stále služby spojené s ubytováním a dopravou, sdílená ekonomika by se ale brzy mohla rozšířit například i do zdravotnictví nebo maloobchodu. A společnost by se na tuto expanzi sdíleného „bohatství bez vlastnictví“ měla důkladně připravit. Hned v úvodu je třeba zdůraznit, že údaje se z této části ekonomiky získávají poměrně složitě a jde většinou o expertní odhady.

Jak už samotný název napovídá, sdílená ekonomika je postavená na sdílení, ale také půjčování nebo výměně majetku mezi lidmi. Můžete pronajímat nevyužitý pokoj, nabízet opravy v domácnosti, hlídání dětí, půjčování peněz nebo volné místo v autě ke spolujízdě. Vše většinou cestou mobilních aplikací, skrze které se nabídka setkává s poptávkou. Zákazník tak má na výběr, může si ověřit zkušenosti ostatních uživatelů a obvykle zaplatí méně.

Připravme se na boom

Podíl aplikace Airbnb na počtu přenocování v Praze vzrostl loni o více než pět procent na 15,5 %. Je to větší podíl než v Londýně (7,4 %), Amsterdamu (13 %), Berlíně (7,5 %) či Madridu (11,2 %), ale méně než v Paříži (15,9 %). Loni si hosté zarezervovali v Praze dva milióny přenocování, což je o 80 procent meziročně víc. Celkový počet noclehů v hotelech stoupl o čtyři procenta na zhruba 11 milionů.

A potenciál růstů ukazují i údaje Evropského parlamentu z roku 2016, podle kterých dosahuje míra nevyužití obytných prostor až pěti procent. U ostatních kategorií zboží a služeb se míra nevyužití pohybuje až kolem 30 procent. To by mohlo znamenat slibnou perspektivu rozvoje sdílené ekonomiky a také její expanze do oborů, kde se zatím neprosadila.

Tato „půda neoraná“ často láká mladé, začínající podnikatele, kteří přitom nezřídka spolupracují s významnými společnostmi v rámci nejrůznějších start-upů. Pro začátečníky je přitom podpora zavedených společností často klíčová a samotné firmy se tak snaží přizpůsobit požadavkům trhu.

Fenoménem je Praha

Lidé, kteří se loni ubytovali v Praze prostřednictvím aplikace Airbnb, utratili průměrně 90 euro (2340 Kč) za noc, což je také vyšší hodnota než v Berlíně. Částka 90 euro odpovídá ubytování v Madridu, přičemž množství zarezervovaných nemovitostí je v Praze výrazně nižší. Dle typu ubytování tvořilo sdílení pokoje 1,1 procenta, pronájem pokoje 17,9 procenta a 81 procent pronájem celé domácnosti.

V nejužším historickém centru Prahy je ke krátkodobým pronájmům prostřednictvím Airbnb a podobných platforem využíván každý pátý byt, což má znatelný vliv na růst cen klasických nájmů. Jen 20 procent nabízených bytů funguje jako skutečně sdílené ubytování, kdy v bytě přebývá kromě hostů i hostitel. To je v rámci Evropy podprůměrný podíl. Třetina pronajímatelů navíc nabízí dva a více bytů. Vyplývá to z analýzy, kterou na základě dat portálu www.airdna.co zpracoval městský Institut plánování a rozvoje (IPR).

Hosté, kteří prostřednictvím Airbnb do ČR přijedou, utratí denně až 100 eur (2600 korun). Za loňský rok tak podle studie turisté u nás utratili přes 400 milionů euro (přes 10 miliard korun).

Podle Českého statistického úřadu se loni v českých hotelech, penzionech či kempech celkem ubytovalo rekordních 20 milionů turistů, což bylo o 9,1 procenta více než předloni. Zahraničních návštěvníků bylo o 9,2 procenta více a domácích o devět procent. Kolik z nich využilo služeb sdílené ekonomiky, však statistici netuší.

Tři nejoblíbenější lokality v metropoli se na celkovém počtu noclehů přes aplikaci Airbnb podílely ze 47 procent. Šlo o Nové město (24 %), Staré město (13 %) a Žižkov (10 %). Mimo Prahu je největší zájem o jižní Moravu a Slezsko. Nejvíce návštěvníků přijelo z Německa a USA, průměrně zde přespali 3,3 noci.

Celkový počet zarezervovaných ubytovacích kapacit narostl loni o polovinu, na 19 000. Zajímavé je to, že více než 60 procent všech nemovitostí je nabízeno entitami, které mají v nabídce tři a více nemovitostí. Jen třetinu tvoří individuální nabídky. Z toho lze usuzovat, že velká část nabídky je v rukou specializovaných firem, které spravují nemovitosti pro jednotlivé vlastníky, případně ukazuje na jednotlivce, kteří tímto způsobem pronajímají své (nebo i pronajaté) nemovitosti.

Průměrnému hostiteli Airbnb v ČR je 38 let, muži a ženy mají rovnoměrné zastoupení. Nejvíce hostů loni přijelo z Německa, 137 000. Následovaly USA (130 200), Velká Británie (84 700) a Francie (78 500).

Stát tuší, že mu unikají peníze

Legislativa, která by omezovala možný počet přenocování, na který je možné nemovitost přes jakoukoliv formu sdílené ekonomiky pronajmout, v Praze, na rozdíl od řady evropských metropolí, zatím neexistuje. Vedení hlavního města chce změnu zákona, která by upravila provozování ubytování přes aplikaci Airbnb. Poskytovatelé by měli například povinnost poskytnout údaje o ubytovaných a Praha chce také zavést možnost regulovat Airbnb prostřednictvím vyhlášky.

Česká finanční správa stanovila, že služby nabízející ubytování prostřednictvím internetu považuje za ubytovací služby, a nikoliv za nájem. Příjmy z této činnosti tak podléhají nově také zdanění a jejich poskytovatelé by měli platit městu či obci i ubytovací poplatky.

Finanční správa získala údaje o lidech, kteří v ČR prostřednictvím služby amerického internetového zprostředkovatele turistických pronájmů Airbnb pronajímají své nemovitosti, a zahájila kontrolu zaměřenou na plnění jejich daňových povinností. Jak finanční správa přišla k údajům o klientech Airbnb, není jasné. Ministerstvo financí to nechce zveřejnit, protože by se to prý rovnalo návodu, jak obcházet daňové povinnosti. Generální finanční ředitelství sdělilo, že údaje získalo vlastní analytickou činností.

Zisk dat o pronajímatelích ubytování Airbnb je dalším krokem státu v boji s daňovými nedoplatky v takzvané sdílené ekonomice. Firma Airbnb popírá, že by s Českou republikou uzavřela podobnou dohodu jako Uber, který státu údaje poskytl. „Národní finanční úřady mají široké pravomoci, aby se k údajům o daňových poplatnících dostávaly i bez pomoci třetích stran, jako je Airbnb,“ uvedl mluvčí společnosti Bernard D’heygere.

Airbnb má v České republice účet u České spořitelny, ze kterého vyplácí peníze tuzemským pronajímatelům. Podle daňového řádu mají banky a podobné instituce povinnost na vyžádání správce daně poskytovat údaje o pohybu peněz na účtech.

Text: Jiří Kučera

Nabídka počtu lůžek přes Airbnb a v hotelech (2017)

Zdroj: IPR, Aribnb 2018