Do trvale udržitelného rozvoje patří kromě ekologické i společenská odpovědnost. Ubytování nevidomých je jedna z forem odpovědného podnikání v pražském hotelu Perla. Také o tom jsme si povídali s jeho ředitelem Tomášem Startlem.
Jakým způsobem se odráží společenská odpovědnost hotelu?
Rádi pomůžeme ve sféře, kterou umíme a kde máme občas volné kapacity – tedy v ubytování. Nedáváme peníze, nechodíme po Praze sbírat odpadky… Dokonce si myslím, že pokud je někde nepořádek okolo kontejnerů, tak není mou povinností jít ho s kolegy uklízet, ale mám se zasadit, aby to udělali ti, kteří to mají v běžné pracovní náplni. Odpovědnost bych viděl ve všímání si prostředí, ve kterém podnikáme, a upozorňování na nepravosti a parazity, kteří by naši práci kazili. My se výhradně zaměřujeme na ubytování nevidomých. V zimě poskytujeme ubytovací kapacity mimopražským studentům hotelových škol při jejich exkurzích do Prahy.
Jaký význam má zapojení hotelu do života s bezprostředním okolím?
Zastávám názor, že hotel začíná před hotelem. A že naši hosté, tuzemští a hlavně mezinárodní turisté, nejsou nepřáteli místních rezidentů, ale naopak mohou spolu vytvářet dobrou symbiózu. V řeznictví nakupuji pro hosty a řezník může díky tomu obsloužit i pár místních občanů z okolních ulic. O bezpečnost místních se stará i náš noční strážný spolu s recepčním. Je jen potřeba to dát vhodně na vědomí sousedům i politikům.
Zapojují se do společensky odpovědných aktivit vaši zaměstnanci?
Ano, zaměstnanci vědí, že u nás jsou nevidomí hosté ubytováni zadarmo, a přitom jim pereme, poskytujeme uklizené pokoje ve vysokém standardu, nakrmíme je při snídaních. A že tento servis nevidomým je obvykle výrazně obtížnější než běžnému zdravému turistovi. Ale je to zpestření práce, jakýsi teambuilding, a je fajn vnímat hřejivý dobrý pocit jednotlivých kolegů.
A hosté?
Když vidí hosté, jak naše servírka nabídne v restauraci rámě nevidomému, usadí ho, nabídne mu nápoj a po jeho přinesení mu na hrnek položí ruku, tak to vzbudí obdiv a příjemné emoce. Hosté nahlížejí na hotel s velkým respektem a odpustí nám mnoho drobných nepodstatných chyb, které se vždy mohou stát.
Myslíte si, že se dá odpovědně podnikat v hotelu, kam rozmařilí konzumní hosté jezdí za luxusem?
Ano, viděl jsem pár „eko“ projektů, kde hotelové resorty vznikly na atolech – ostrovech ̶ kde chybí pro pobyt většina běžných zdrojů. Vše se dováží nebo produkuje na místě. Aby bylo ekonomické, je takové ubytování velmi drahé a podřízené spoustě omezení – frekvenci praní prádla, využití elektrické energie a pitné vody, dovozu potravin, mytí nádobí… Pro hosty by to měla být určitá hra a někdy i nepohodlí, za které si ovšem často rádi připlatí. Trochu paradox. Jakékoliv zapojení do ekologických programů a boj o trvale udržitelný rozvoj obvykle výrazně raději podstupují turisté z tradičních západních kultur než ti východní. Třeba Rusové jedou na takový atol, protože pobyt tam byl naprosto nejdražší z nabídky, kterou našli, a pak jsou rozčarovaní, že si manažer resortu dovolí je například upozornit na to, že netřídí odpadky.
Máte s odpovědným vedení hotelu osobní zkušenost. Jak motivovat i ostatní hoteliéry, aby se chovali odpovědně?
Poprvé jsem se setkal s odpovědným podnikáním před 12 roky v hotelu Marriott a pak v hotelu Ramada. Byl jsem jako manažer trvale vzděláván, úkolován a zapojován do soutěží a měl předkládat informace, do kterých projektů jsme se zapojili. Když se na výročních konferencích vyhlašovali ředitelé velkých hotelů, kteří byli se svými projekty nejúspěšnější, měli obrovský aplaus, a když jsem se dočítal, za co byli odměněni, strhlo mě to také. Je skvělé, že se o dobrých počinech hovoří, vyměňujeme si zkušenosti. Věřím, že se nás zapojí více správným směrem a na celý obor bude nahlíženo s větším respektem než dosud.
Text: Michaela Šulcová
On-line verze časopisu
