Prlice, kozičky, myší ocas a pleška aneb o jarním zeleném vaření

autor: | Bře 14, 2017 | Gastro & Travel | 0 komentářů

Při dnešním tlaku na obnovu  původní české kuchyně je dobré vracet se do minulosti, do doby „belle epoque“, tedy časů na počátku 20. století, když se ještě psalo c.a k. Nejen na venkov, ale i do solidních měšťanských kuchyní, které se již zhruba před sto lety zajímaly o zdravou a originální gastronomii. A právě jaro, kdy se příroda probouzí do zeleně, nám nabízí mnohou inspiraci.

Kopřiva v kuchyni

Velkou inspirací se tak stávají ony známé a dodnes užívané „léčivky“ či plané rostliny využitelné v kuchyni. Prlice, prhlinka, žihavka, žihlava, žihavka – to jsou lidové názvy pro snad nejrozšířenější rostlinu celého světa – Kopřivou dvoudomou – Urtica dioica.

„Budeš-li se uprostřed hojných jídel živit střídmě bylinami a kopřivou, budeš déle živ,“ říkal již v antice Horatius a potvrzuje tak její dávnou slávu nejen jako léčivky. Zejména mladé – jarní – kopřivy jsou bohaté na vitamíny a minerály. Mají vysoký obsah vitaminu C. Ale rostlina obsahuje i histamin, kyselinu mravenčí, acetylcholin, serotonin, četné minerály včetně oxidu křemičitého, vitamíny A, B, C a taniny. Kopřiva je také naše nejlepší léčivá rostlina na pročištění krve a krvetvorbu, užívá se i při artritidě, revmatismu a dně. Nálev z kopřiv je doporučován na dětský a  nervový ekzém.

Podle pověsti ji přinesli do Británie Césarovi vojáci, protože si mysleli, že když se jí budou šlehat, zahřejí se. Švihání kopřivami se až do nedávné doby udrželo jako lidový prostředek proti artritidě a revmatismu. V 15. až 17. století se ze stonků kopřiv vyráběla vlákna na pevnou trvanlivou tkaninu. Technologie výroby byla znovu obnovena za 1. světové války. To jsou ony uniformy, kterým vojáci říkali až do nedávné doby kopřiváky…

Ty nejlepší a čerstvé mladé kopřivy nám přináší duben, měsíc s aprílovým počasím. V kuchyni jsou zejména populární polévky s kopřivami, nádivky či omáčky. Nezapomínejme, že kopřiva není plevel, ale listová zelenina!

Na recepty s kopřivoou se můžete těšit zítra

Text: V. Malovický

Foto:  Archiv