reklama

Polévky na francouzský způsob

autor: | Led 24, 2017 | Gastro & Travel | 0 komentářů

Francouz nepochopí, že se v Čechách ke každému obědu podává polévka. Nejvíc si ale asi ťuká na čelo, když se servíruje horký vývar s knedlíčky, přestože sluníčko svítí o sto šest. Když se ale dostaví zima, polévka přijde vhod, navíc francouzská nabídka je chutná a pestrá. Pojďte se s námi vypravit na ochutnávku francouzských polévkových specialit. Tento týden Vám připravíme tři zajímavé recepisy. Pokud si najdete čas a recept vyzkoušíte a pošlete nám jeho fotografii, nejlepší fotografii zobrazíme na našem webu a autora oceníme malým dárkem.  

Češi jsou polévkový národ

Češi jsou polévkový národ, polévky milujeme a máme na ně spoustu krásných receptů. Proč ale občas nezařadit něco nového. Navíc v zimních měsících je řada příležitostí, kdy si chceme pochutnat na teplých a lehkých jídlech. V zemi galského kohouta není polévka jako polévka, existuje jich několik druhů.

„Potage“  nebo „soupe“

Nám nejbližší bude asi „potage“ (čti potáž) nebo „soupe“ (čti sup), rustikální vývar se zeleninou ze zahrádky. V polévce plavou nakrájené kousky zeleniny nebo třeba ryb, mořské plody a někdy i maso.

„Mouliné“ nebo „velouté“

Ne všichni jsou ale na kousky v polévce zvyklí, proto se častěji setkáme s „mouliné“ (čti muliné) nebo „velouté“ (čti vluté). Mouliné má jemnější konzistenci a rozmanitý zeleninový základ: mrkev, brambory, pórek, brokolice, hrášek… prostě co je zrovna po ruce. Při jeho přípravě se všechna zelenina zalije vodou, tak aby byla zakrytá, a vaří se do změknutí. Po uvaření se vše dochutí a jednoduše rozmixuje. Nebo můžeme napsat „rozemele“, protože mouliné má slovní základ ve slově mlít (mouliner). Hladká polévka se servíruje s osmaženými krutony a strouhaným sýrem. Ten se v polévce rychle rozpustí, vše zahustí a dodá příjemnou slanou chuť. Nevýhoda je jen ta, že se ze lžíce při jídle táhnou neposedné sýrové nitě, tzn., vousáčům nedoporučujeme:-)

Velouté, jemný krém, je pak ještě o trošku rafinovanější. Zeleninový základ mívá maximálně dva až tři různé druhy zeleniny, to aby jednotlivé chutě mohly vyniknout. Na másle opečená a následně uvařená zelenina se rozmixuje společně s kořením či jinými ingrediencemi. Na závěr se přidává smetana nebo crème fraîche. Někdy se vylepšuje ještě navíc žloutky, předem do smetany rozmíchanými. Příprava je jednoduchá a strávníky vskutku pohladí na duši. Kuchař může popustit uzdu fantazii. Stačí vybrat dvě ingredience, které se hezky doplňují, a je vyhráno. Úspěšných kombinací existuje hodně. Dýně je například vynikající s jedlými kaštany nebo s praženými oříšky. Špenátový krém báječně dochutí kousky čerstvého kozího sýru. Křehká čekanka se snoubí s orestovanou na nudličky nakrájenou šunkou. A tak dále, pokračovat se dá od pondělí do pátku, každý den jiná nabídka.

Vichyssoise

Například výborná je veleslavná vichyssoise, polévka ze slaďoučkého pórku a brambor. Do historie ji zapsal americký šéfkuchař francouzského původ. Její název odkazuje na město Vichy, tam o ní ale nikdo neslyšel. Nejčastěji se s ní setkáme v létě v podobě chladivého krému, avšak její teplá varianta v zimě zahřeje a na dobrotě neubere.

Příprava zeleninových krémů je také skvělý způsob jak zpracovat nepoužitou zeleninu. Dokonce i z takových zbytků, jako jsou listy od ředkviček, může být lahodný pokrm. Stačí přidat trochu kerblíku, crème fraiche, osmažit chlebové kostičky, a je vyhráno.

Za zmínku stojí také klasická francouzská cibulačka, jejíž základ tkví v dobrém vývaru a dlouhém táhnutí na plotně, na závěr nesmějí chybět plátky bagety se zapečeným sýrem. Je lahodná, zdraví prospěšná, navíc za pár korun.

V Provence mi zachutnala polévka s pistou, směs zeleniny a fazolí božsky doplňuje bazalka. Hezky zasytí a její krásná vůně vás v mžiku přenese rovnou na jih za sluníčkem.