Pivo chutná ve sklenici i na talíři

Pivo je jednoznačně naším nejoblíbenějším nápojem, o čemž svědčí fakt, že se Česká republika pravidelně umísťuje na předních příčkách v jeho konzumaci. Tento nápoj vyrobený z kvalitní pramenité vody, sladového ječmene a chmelu slouží také jako zajímavé kuchařská ingredience, která nabízí prostor pro uplatnění těch nejúžasnějších nápadů.

Pivo jako ochucovadlo není žádná novinka

Už naši předkové, zhruba šest století zpátky, přidávali pivo do různých pokrmů, ochucovali jím například zvěřinu, ryby, drůbež, omáčky, kaše a huspeniny. Nakládalo se s ním v kuchyni jinak než dnes, a sice chlebová střídka se nejčastěji namočila v pivu a pak se přidala k dopékanému masu. Velmi oblíbené byly i pivní polévky. Předpisy na ně nacházíme už ve starých kuchařkách. Bývaly doporučovány zejména rekonvalescentům pro posílení i povzbuzení chuti (pokud ovšem základní nemoc nebyla kontraindikací).  Podávaly se také jako posilující prostředek rodičkám. Najdeme je i v receptáři slavné kuchařky Magdalény Dobromily Rettigové, stejně jako v některých současných kuchařkách.

Aby se ale tento zlatavý hořký mok stal při vaření tím správným pomocníkem, je zapotřebí dodržovat určité zásady. Pojďme si některé z nich připomenout.

• Velkým množstvím piva, dlouhým vařením nebo špatnou volbou silného či tmavého piva může dojít k naprostému znehodnocení pokrmu. Do minutek se naopak hodí hořká, vícestupňová piva.
• Pivo použijeme spíše slabší, můžeme ho i naředit.
• Pivo musí být vždy čerstvé, je důležité ohlídat si záruční lhůtu.
• Pamatujte na to, že ne všechny suroviny s pivem ladí, například většina druhů zeleniny.
• Počítejte s tím, že pivo se rychle rozkládá, proto dávejte dobrý pozor při dochucování. Zde platí známé a ověřené: Méně je více.
• Jak je známo, pivo obsahuje velké množství cukru, takže pro diabetiky a ty, kteří musí z nejrůznějších důvodů držet diety, se pivní pokrmy nedoporučují.
• Dobrá je kombinace piva s mlékem.
• Do pečiva jsou vhodnější spíše sladší piva.
• Pivní pomazánky zkonzumujte ihned, nedají se skladovat. Výjimku tvoří pouze ty, při jejichž přípravě použijeme vyzrálé sýry.
• Na černé pivo pozor. To používejte pouze tam, kde je to receptem přímo určené. Černé pivo obsahuje ještě více cukru, takže je potřeba hlídat, aby se pokrm nepřepálil, omáčka či šťáva by pak zhořkla a byla by nepoživatelná.

Pivo jako koření

Světlé pivo můžeme použít k přípravě i k ochucení četných masitých pokrmů, zvláště z mas hovězího a vepřového. Omáčkám a šťávám na maso pivo dodává výtečnou chuť a skvělý říz. Zvláště oblíbené jsou guláše, kotlety roštěnky, plátky, závitky. Pivo můžeme přidat spolu s kořením i do mletého masa. Maso můžeme v pivu i vařit, zde však dáme přednost pivu černému před světlým. Černým pivem se dokonce podlévá pečené kuře, které se pak podává s knedlíkem a dušeným zelím na český způsob. Takže pečené kuře nahrazuje příliš tučnou kachnu či husu. Méně známým faktem je, že kuřecí maso připravované s pivem se skvěle snoubí s exotickým ovocem, např. ananasem, pomerančem, kiwi apod.

Samostatnou kapitolou jsou ryby. Na světlém pivu můžeme připravovat sladkovodní ryby – úhoře, štiku, candáta či pstruha. Kdo by neznal štědrovečerní úpravu kapra načerno!

Pivo také zlepšuje konzistenci i chuť různých těst a těstíček pro smažené pokrmy. Například pro kynuté těsto je pivo ideální. Kvasnice v něm obsažené umožní jeho rychlejší nakynutí. To pak po upečení má jemnější texturu a křupavou krustičku. Přidáním světlého piva do vajec při použití trojobalu zase docílíme jeho vylehčení. Pivo se dá použít i k přípravě jiných pokrmů. Strouhaný sýr promíchaný s pivem, případně s dalšími přísadami (kořením, uzeninou) jsou výbornou směsí pro gratinování mas, ryb, drůbežích i jiných řízků, různých masových ragú, zeleniny i jiných specialit. Své hosty překvapíte skvělou chutí známých fondů připravených s pivem.

A co ve světě?

Ani ve světě není vaření s pivem žádnou převratnou novinkou. Naši němečtí sousedé připravují své bezkonkurenční Schweinehaxen na černém pivu, Belgičané mají zase svou Vlámskou cibulačku. Je to vlastně příbuzná cibulačky francouzské, jen s jedním, a to velmi podstatným rozdílem – do francouzské se přidává víno, kdežto do vlámské cibulačky patří poctivé belgické pivo.