Na počátku roku vláda představila svůj plán legislativních prací. Nejen ten, ale také normy, které jsou projednávány Parlamentem ČR, se často dotýkají právě oboru pohostinství a hotelnictví. Jaké to jsou? Zeptali jsme se Mgr. Martina Holuba z advokátní kanceláře Holub&David, s.r.o.
Už loňský rok byl ve znamení dynamických změn, jaké to bude letos?
Máte pravdu. Změny pravidel, ať již jsou prováděny z důvodu iniciativy některých ministrů české vlády, orgánů se zákonodárnou iniciativou či mají původ v evropských normách, jsou stále častější a přinášejí do poklidných vod českých restaurací pořád více rozruchu. Promítají se zejména do zvýšení povinností podnikatelů, což znamená i zvýšení jejich nákladů na zjišťování, jaké povinnosti mají být nově plněny a seznamování se s nimi, i zvyšování nákladů při zavádění nových pravidel do praxe a jejich následné aplikaci. Tento, dnes již kontinuální tlak, nepřestane ani v roce 2017, přičemž volání o metodickou podporu i s ohledem na výklad mnohdy nekvalitně připravených zákonů je stále silnější. Rád bych proto upozornil na několik zásadních změn pravidel, které přinášejí do oblasti pohostinství a hotelnictví nové povinnosti, a které bude potřeba v tomto roce sledovat. Jedná se o autorský a protikuřácký zákon, EET, změny v minimální mzdě, zákon o hazardních hrách a paušální daň.
Jedním z nich je autorský zákon. Jaký vývoj se rýsuje?
V současné době je ve třetím čtení v poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednávána jeho novela. Ta byla vyprovokována evropskou směrnicí o kolektivní správě autorských práv. Norma má kromě jiného za cíl zprůhlednit vztahy mezi kolektivními správci a uživateli předmětů ochrany, tedy autorských děl, má stanovit precizněji povinnosti kolektivních správců a také lépe nastavit vyjednávání při určování výše odměn. Zejména výše odměn za autorská díla je předmětem velké kritiky ze strany podnikatelů v hotelnictví a pohostinství, protože tyto částky se zdají být neúměrné ve vztahu k celkové hladině uvedených poplatků v okolních, respektive relevantních zemích EU. Snaha profesních asociací se tak nyní zaměřuje na co nejlepší ošetření možností vyjednávání a zvýšení vlivu při vyjednávání o výši odměn, čímž by mělo dojít k narovnání pozice uživatelů s kolektivními správci, kteří mají na území České republiky monopolní postavení. Lze očekávat, že zákon by mohl být schválen kolem poloviny roku 2017 a jeho účinnost by tak nastala v druhé polovině roku 2017.
Druhou zásadní normou je tzv. protikuřácký zákon. Co čeká podnikatele v této souvislosti?
Ačkoliv se zákon nazývá protikuřácký, z velké části zahrnuje rovněž změny v oblasti podávání alkoholických nápojů. Samotná norma po neúspěchu při schvalování v roce 2016 v Poslanecké sněmovně byla urychleně Ministerstvem zdravotnictví znovu upravena, schválena a předložena vládou ČR ke schválení zákonodárnému sboru. V současné době dochází k projednávání normy v Senátu Parlamentu. Tato norma na jednu stranu přináší vyjasnění z pohledu přihlášení se České republiky k moderním evropským státům z hlediska stále důraznějšího omezování kouření v prostorách, kde se zdržuje a stravuje veřejnost, ale řada ustanovení v tomto novém právním předpisu je tzv. kaučukových. Jejich výklad bude velmi obtížný, je značně nejasný, a to i s využitím standardních výkladových pravidel a s pomocí podkladů včetně důvodové zprávy, které schvalování zákona provázejí. Zásadním problémem je, že nejsou přesně stanoveny povinnosti, zejména těch, kteří podávají alkoholické nápoje. Tyto povinnosti podle našeho názoru mohou být vykládány různým způsobem a jejich nesplnění je pak sankcionováno dokonce vysokými pokutami či zákazem činnosti takového provozovatele, který povinnost porušil.
Mezi základní a neakceptovatelné povinnosti patří zákaz podat alkoholický nápoj takové osobě, u níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by vzhledem k předchozímu požití alkoholického nápoje mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Takto koncipované ustanovení může být poměrně jednoduše zneužito, neboť ten, kdo podával alkoholický nápoj, nemůže vědět, jakou činností se bude ten, kdo alkoholický nápoj požije, následně zabývat, a naopak je téměř stoprocentní, že takový nápoj bude chtít ihned požít. Toto ustanovení bohužel není jediným, které nám činí starosti. Ustanovení, která jsou problematická, jsou obsažena i v dalších částech uvedeného zákona.
Bude třeba sledovat dále i EET?
Elektronická evidence tržeb byla aktuální v minulém roce, kdy se dotkla právě všech pohostinství a zároveň i ubytovacích zařízení. První vlnu ale budou následovat další. Již na jaře, konkrétně od 1. 3., se musí k elektronické evidenci tržeb přihlásit i podnikatelé v maloobchodě a velkoobchodě. To se bude dotýkat velké řady hotelů a hospod, které provozují zároveň obchodní činnost.
Výrazné jsou i změny v minimální mzdě?
Od 1. 1. 2017 byla zvýšena základní sazba minimální mzdy a zároveň byla zrušena sazba minimální mzdy pro zaměstnance s invalidním důchodem. Tato změna byla přijata nařízením vlády již v roce 2016. Došlo tak ke zvýšení nejen výše hrubé minimální mzdy, ale zároveň ke změně výše tzv. zaručených mezd, které stanoví nejnižší úroveň mezd pro konkrétní činnosti vykonávané ze strany zaměstnanců. Z pohledu na mzdovou strukturu v oboru hotelnictví a pohostinství pak nutně vyplývá, že bude třeba se detailněji věnovat konkrétní náplni práce jednotlivých zaměstnanců a zjistit, zdali jejich mzda není nižší než právě mzda zaručená.
Od 1. 1.2017 je účinný zákon o hazardních hrách. Co nového s ním přichází?
Zákon přináší změny, s nimiž je potřeba se seznámit. Řada pohostinství má totiž zároveň určené místo či místnost, kde jsou některé přístroje umožňující hazardní hry umístěny.
Ministerstvo financí definuje podmínky aplikace tzv. paušální daně. Jaké výhody může mít její schválení?
Daňový balíček obsahující tuto úpravu je nyní v Poslanecké sněmovně, která jej velkou většinou schválila a zřejmě bude úspěšně schválen i v Senátu. Podmínky pro to, abychom mohli získat paušální daň, jsou poměrně sofistikované. Její výhody lze spatřovat v tom, že podnikatel si bude moci na základě svých předchozích výsledků stanovit daň a nebude muset splňovat některé další povinnosti, které jej zatěžují, přičemž zároveň tak ponese riziko, že zaplatí více, než kdyby platil daň podle svých reálných ekonomických výsledků.
Text: Michaela Šulcová Foto: Archiv
On-line verze časopisu
