cinsky novy rok

K výtvarnici Dan ZHANG Gajdosove jsme přišli na návštěvu s cílem dozvědět se něco o tom, jak v její rodné Číně slaví lidé Vánoce. A protože je téměř neslaví, stočila se řeč na svátek pro Číňany velmi významný – vítání Nového roku. A nezůstalo jen u slov, ale došlo také na vaření a hodování po čínsku.

Přestože Dan nerada vaří, připravila nám nezapomenutelný kulinářský zážitek. Ochutnali jsme nejen hlavní novoroční chod, taštičky Jiao Zi, ale spoustu dalších skvělých jídel, včetně silné, tělo i duši „restartující” čínské kuřecí polévky. I když Dan říká, že nevaří ráda, vaří skvěle. Je to jako když maluje své obrazy. Řídí se intuicí a svými pocity. Na otázku „Kolik česneku mám do té omáčky dát?”, dostanete tajemnou odpověď: „Prostě podle intuice,” odpovídá s klidem a úsměvem Dan.

Slavíte v Číně Vánoce, podobně jako Evropané?

Vánoce se v Číně neslaví. Mnoho let byly zakázané, a tak se ani slavit nemohly. Poslední dobou ale duch Vánoc proniká i sem. Před Vánoci jsou ulice Pekingu nebo Šanghaje plné vánoční výzdoby, můžete dokonce potkat i obdobu Santa Clause v podobě vánočního starce Dun Che Lao Ren. Pro Číňany ale Vánoce moc neznamenají, zásadní je každoročně oslava Nového roku, která připadá na datum mezi 21. lednem až 21. únorem.

Jaké tradiční pokrmy patří na slavnostní novoroční stůl?

Čína je obrovská země a jednotlivé oblasti se od sebe liší i svojí gastronomií. Tak třeba v jižní Číně je hlavním novoroční jídlem Nian Gao – rýžový závitek. K jeho přípravě se používá vařená lepkavá rýže, která se vaří přibližně deset hodin, aby dobře lepila. Rýže se pak smíchá s masem nebo různými sladkými ingrediencemi, jako jsou datle a různé kousky ovoce. Potom se zabalí do bambusového listu a převáže bambusovým lýkem, aby závitek držel pohromadě.

A na jaké novoroční specialitě si pochutnávají lidé v severní Číně?

Protože jsem z Pekingu, budu hovořit podrobněji o Jiao Zi – taštičkách, které jsou hlavním jídlem při oslavě čínského Nového roku v severní Číně. Jiao Zi připravujeme poslední den starého roku podle čínského kalendáře tak, aby byly servírované první den Nového roku.

Mohla byste nám prozradit recept na Jiao Zi?

Podle tradiční čínské receptury jsou taštičky plněné mletým vepřovým masem smíchaným se sójovou omáčkou a čínským zelím. Zelí je potřeba poctivě nakrájet na miniaturní kousíčky čínským sekáčkem, který umí ovládat snad jen Číňané. Přidá se hodně cibule a zázvoru. Pro lepší chuť se přidává ještě pórek, vejce nebo třeba krevety. Těsto na taštičky se tvoří jednoduše – pouze spojením hladké mouky a vody. Musí být ale dobře propracované. Když se taštička naplní, je důležité ji důkladně uzavřít, aby se při vaření obsah neoddělil od taštičky. Taštičky se nechají třikrát přejít varem. Když se začnou vařit, přilijeme studenou vodu, zchladíme je, a opětovně přivedeme k varu. Opakujeme třikrát.

Taštičky Jiao Zi se podávají samotné? Bez přílohy nebo omáčky?

Servírují se s omáčkou ze speciálního čínského octa s uzenou příchutí. Já ji připravuji z tmavého octa, sójové omáčky, cukru, směsi zázvoru, pórku a česneku. Ocet, sójovou omáčku, trochu cukru, soli a čínského pepře chvíli povařím a vliji do misky, kde mám připravenou směs z nadrobno nasekaného pórku, zázvoru a česneku. Tu předtím orestuji a povařím na sezamovém oleji. Taštičky si buď můžete omáčkou polít, nebo do ní namáčet jednotlivá sousta.

Jsou s novoročními oslavami spojeny nějaké tradice?

Ano, a některé souvisí opět s taštičkami. Slovo Jiao-Zi zní jako slovo peníze za dávných časů v čínštině. Slovo má i další skryté významy – jiao znamená spojení a zi půlnoc, což přeneseně vyjadřuje změnu starého a nového roku o půlnoci. V Číně máme tradici, že se do některé taštičky tajně vsune mince. Ten, kdo ji při jídle objeví, bude v následujícím roce bohatý. Mezi další tradiční zvyk patří ukrytí sladkého kandovaného ovoce, oříšků nebo datlí do některých taštiček. Šťastlivec, který je objeví, se může těšit na „sladký život”, zdraví a dlouhý život nebo více dětí… Čínské děti si oslavy Nového roku nedokáží představit bez tzv. „hong bao”, červených obálek s penězi, které dostanou od rodičů, prarodičů a dalších příbuzných. Během oslav vidíte všude kolem hodně červené barvy – symbolizuje štěstí a zdraví. Významná je také čínská ředkev, která znamená dlouhověkost. Červené chilli zase znamená štěstí a rýže zajišťuje harmonii. Nedoporučuje zametat podlahu během prvních pěti dnů oslav, protože Číňané věří, že s prachem a smetím by se vymetlo z domu i štěstí a bohatství. Ti hodně pověrčiví uklízejí nože a nůžky, aby nikdo náhodou nepřestřihl „nit štěstí“. Vonné tyčinky a svíčky by měly plápolat 24 hodin denně, aby každý v domě žil dlouhá léta. Celkově je oslava Nového roku příležitostí k setkání rodin a příbuzných, podobně jako v Evropě o Vánocích.

Jakou roli hrají během novoroční večeře sladkosti? Evropa je známá svým vánočním pečením…

Stejně jako v Čechách jsou při novoroční večeři sladkosti důležité. Ale protože v Číně nemáme v historii mléko a mléčné výrobky, ani máslo, jsou sladkosti úplně odlišné. Takže nějaké dorty s krémem, šlehačkou, vanilkové rohlíčky nebo plněné ořechy v Číně nenajdete. Jako příklad čínské sladkosti mohu uvést „rýžový dort” tzv. Nian Gao. Jelikož si Číňané libují ve skrytých významech, nikoho nepřekvapí, že Nian gao znamená v jiných znacích také „jeden rok lepší než druhý“. Jako další sladkost se ke konci novoroční večeře jí také dušená sladká rýže, do níž se přidá med, nebo kandované ovoce. V jižní Číně se vaří také rýžová sladká polévka, nebo se připravují smažené rýžové koláčky.

Jaké jídlo se připravuje den po bujarých novoročních oslavách?

Druhý den v Novém roce se jí „nudle na tisíce způsobů“. Protože jsou nudle většinou dlouhé – tradičně znamenají dlouhý život. Proto se mimo Nový rok jedí také při oslavě narozenin. Marco Polo byl čínskými nudlemi tak uchvácen, že se po jeho návratu do Itálie začaly konzumovat také tam a časem se z nich vyvinuly spaghetti. A podobně vznikla také pizza, která má předchůdce ve vynikajících čínských plněných slaných koláčích. Italové však tento koláč špatně okopírovali a ingredience dali na těsto, nikoli dovnitř. A pizza byla na světě. Tyto plněné koláče se jí v Číně třetí den po Novém roce.

Mohla byste se podělit s našimi čtenáři o svůj oblíbený recept?

V Číně se jako poslední chod podává polévka. Pro Evropany je to určitě netradiční. Teplá polévka na závěr menu a pití teplé vody mezi jednotlivými jídly má ale svůj význam. Prý to má vliv na rozpouštění tuků v lidském těle. Navíc je tato polévka posilou pro tělo i pro duši.

Čínská kuřecí polévka podle Dan

Ingredience na 1 litr polévky:

  • celé kuře nebo slepici
  • česnek
  • zázvor
  • kořenová zelenina
  • čínský alkohol na vaření
  • sůl
  • kustovnice čínská
  • angelica sinensis
  • čínské skleněné nudle

Postup: Vše se vaří tak dlouho, až se celou kuchyní line příjemná vůně silné a zdravé polévky. Podává se s čínskými skleněnými nudlemi. Jí se hůlkami, nebo se rovnou pije z čínských polévkových misek. A pozor – čím více se přitom srká, tím více dáváte hostitelům najevo, že vám opravdu chutná.

Text: Michaela Šulcová Foto: Archiv