Nejoblíbenější druhy zvěřiny a jak je připravit

Jelen 

 Zvěřina jelenů je nejchutnější v srpnu a počátkem září. Jelení maso je velmi chutné, dietní, to díky nízkému obsahu tuku a vyššímu zastoupení esenciálních mastných kyselin. Maso z farmy oproti jelenům z volné přírody má jemnější chuť, což preferují ti, kteří příliš neholdují silnému zvěřinovému aroma. Co s ním: jelení kýta je skvělá na guláš i na pečení, plec a krk na ragú, do paštik, na sekanou, karbanátky, jelení svíčková je ideální na minutky.

Daněk

Dančí zvěř má maso vynikající chuti, z mladých kusů předčí i zvěřinu srnčí. Dančí maso pochází většinou z farmového chovu, jeho dostupnost není závislá na lovecké sezoně, takže si ho můžeme dopřávat po celý rok. Oproti jelenímu masu je mnohem křehčí, v porovnání se srnčím má zase výraznější aroma a je šťavnatější. Co s ním: hřbet a kýtu pečeme v celku, krájíme na plátky a nudličky a upravujeme jako minutky, plec a bok se hodí na guláš a ragú, ani vnitřnosti nepřijdou nazmar – kořínek (plíce, jazyk, srdce, játra) se používají do gulášů nebo dusí na smetaně, luxusní paštiku uděláte z jater.

Kanec

Kančí maso obsahuje pouze 4 gramy tuku, a naopak 20 gramů bílkovin, energetická hodnota se vyrovná kuřecímu. Chuťově se mírně přibližuje vepřovému masu. Nejchutnější je na podzim, zvláště v listopadu a prosinci, po úrodě žaludů. Maso z uloveného kusu nelze dříve použít, dokud nebylo veterinárně vyšetřeno a vždy je nutné dbát, aby bylo důkladně propečeno nebo uvařeno. Co s ním: pečeně a panenka jsou ideální na minutky, kýta a plec se hodí na pomalé dušení či pečení a obojí je nejlepší v hutných omáčkách (tradiční šípková) nebo se zelím, z plece či kýty je také skvělé ragú nebo guláš.

Zajíc 

 Pro zaječí maso je charakteristická tmavá červenohnědá barva a výrazné aroma. Je křehké, jemně vláknité a jeho povrch pokrývá tenká blána a tuk, které je třeba před tepelnou úpravou odstranit. Nejchutnější maso poskytují kusy staré do jednoho roku.

Co s ním:

je vhodný k pečení a dušení, k nejoblíbenějším částem patří hřbet a stehna, podává se na smetaně, nadivoko se zeleninou a kořením a také načerno se švestkovou omáčkou, vykostěné filety ze hřbetu jsou skvělé na minutkovou úpravu, maso ze žebírek a pupku se využívá na guláš či ragú.

Bažant

Jeho maso je považováno v celém světě za lahůdku. Stejně jako u jiné zvěřiny i v případě bažanta platí, že chovaný má šťavnatější a jemnější maso. Nejlepší maso je z ročního kusu, lahodnější ze slípky, která je menší než kohout. Bažant sice bývá sušší, ale když zvolíte správnou úpravu (třeba zabalení do slaniny), nemůžete si nepochutnat.

Co s ním:

nejoblíbenější kuchyňskou úpravou je pečený na másle nebo slanině, výtečný je také na houbách, se zeleninou nebo na jablkách.

Křepelka

Má maso lehce stravitelné, s charakteristickou chutí a aroma. Nevýhodou křepelčího masa je, že může být suché. Proto se doporučuje je před pečením zabalit do slaniny nebo vinných listů. Výhodou je, že křepelky se nemusí rozdělovat, jedna stačí na porci pro jednoho strávníka.

Co s ní:

většinou se připravuje vcelku s nádivkou, například s houbami, drůbežími játry, čerstvými bylinkami nebo špenátem, stehna a prsa se pečou a smaží, lze je ale také pošírovat či vyudit, křepelčí vajíčka se hodí zejména na efektní zdobení slavnostních pokrmů.

Perlička

Maso obsahuje oproti kuřecímu vysoký podíl bílkovin, esenciálních nenasycených mastných kyselin a vitaminů. Je velmi libové a jemné.

Co s ní:

maso se rádo během tepelné úpravy vysušuje, tudíž perličku špikujeme a balíme do slaniny, pečeme ji na středomořský způsob s rajčaty, paprikami, černými olivami a provensálskými bylinkami nebo po česku na kmíně s bramborovým knedlíkem a dušeným zelím.

Text: Stáňa Krejčová Foto: Archiv