Miluji dobré a poctivé jídlo. Šťavnatě prorostlou flákotu, voňavý chléb s tmavou křupavou kůrkou posypanou kmínem, lahodné žluťoučké máslo, kterým kuchařka každý pokrm povýší o několik úrovní, mléko připomínající smetanu, nejlépe přímo „od krávy“…

Své vášni propadám víc a víc

Své vášni propadám víc a víc, zřejmě proto, že doba je rychlá a plná zkratek. Zkratek, náhražek a také optimalizovaných řešení, což je eufemismus pro zhoršení produktu ve prospěch vyššího zisku. Ze všech těchto a mnoha jiných důvodů tíhnu k opravdovosti, jejímž zdrojem je příroda. Taky jste ochotni dát majlant za cokoli, co je skutečně domácí?

Mé požitkářství nemá základ v honbě za zdravým životním stylem, ale vyznávám moudré heslo našich předků, že člověk by měl jíst všechno v přiměřeném množství. I když… Zkuste si namazat krajíc ještě teplého chleba sádlem plným škvarků, otevřít si k tomu lahev kyselých okurek naložených podle úžasného babiččina receptu a – nepřecpat se tou božskou manou k prasknutí.

Je svět vegánů smutný?

V takových situacích, když vzdávám dík bohu dobrého jídla, mě napadá, jak podivný je svět například veganů. Zdá se mi smutný. (Jim ne, to je jasný!) Abych nezatracovala něco, co neznám, koupila jsem si veganskou „škvarkovou“ pomazánku. Z cibule. No dobrá, cibulka přece ke škvarkům patří. Netrpělivě jsem odloupla víčko a zanořila lžičku do šedobéžové hmoty. Sice jsem nikdy nejedla rozemletý hadr na nádobí zamíchaný do vazelíny, ale mám za to, že musí chutnat nějak podobně. A už jste zkoušeli veganský špekáček? Vypadá legračně – jako cosi z růžové pryže. Když ho napíchnete na klacek a budete otáčet nad ohněm, trošku zhnědne. Že moc nevoní, mu velkoryse promíjím. Co ale odpustit nedokážu, je zklamání z fádní chuti. Nechci brát veganům jejich přesvědčení, jen si tak říkám, co si jejich tělo počne se všemi těmi náhražkami…

Mnoho náhražek je vyrobeno ze sóji

Mimochodem – mnoho takových náhražek je vyrobeno ze sóji. Ta patří do skupiny potravin, jichž se týkají procesy genetické modifikace, takže obsahují geneticky modifikované organismy, skládají se z nich nebo jsou z nich vyrobeny. V zemích Evropské unie jsou na trhu produkty například právě z geneticky upravené sóji, ale také kukuřice, brambor, řepky nebo cukrové řepy. Vědecké studie zaměřené na dopady geneticky upravených potravin na organismus, zatím krysí, nedopadly nejlépe. Zmíněné výtvory genového inženýrství mají zřejmě skutečně vyšší nutriční hodnoty a příznivější obsah vitaminů, plodiny jsou následkem genové manipulace asi opravdu odolnější, chutnější a větší. Ale zároveň u laboratorních zvířat způsobily zpomalení vývoje či vážné poškození imunitního systému.

A jak se bránit? Těžko.

Potraviny obsahující geneticky modifikované organismy, které jsou uvedeny na trh, sice musejí mít na etiketě uvedena slova: „Produkt obsahuje geneticky modifikované organismy“, ale… Jako nic na světě, ani legislativa není dokonalá, takže maso, mléko nebo vejce ze zvířat, která jsou krmena geneticky modifikovaným krmivem, označeny být nemusejí…

Ano, žijeme v době zkratek, náhražek a optimalizovaných řešení, ale zdravý rozum zatím naštěstí nikdo neoptimalizoval. Snažím se jím řídit a v co nejvyšší míře konzumovat potraviny fortelné a tradiční. A teď už končím, protože musím jít zkontrolovat guláš z hovězí kližky (padl na ni volek z biofarmy), který už třetí hodinu bublá na plotně. A voní! Lidi, ten voní. Tak dobrou poctivou chuť!

Text: Lucie Hniličková Foto: Archiv

Poznámka: Text je výtvorem a názorem autora a nutně nemusí odrážet názor redakce časopisu Gastro & hotel

 

 

 

 

Redakce Gastro&Hotel