Plná gruzínská vína vycházející z osm tisíc let dávné historie a naproti nim lehká vína z jižní Moravy. Oba přístupy k vinařství se v příštích letech setkají díky česko-gruzínskému projektu, který vznikl ze spolupráce vinařů obou zemí. Čeští spotřebitelé tak budou moci ochutnat staré odrůdy hroznů, zatímco Gruzínci se přiučí moderním technologiím pěstitelství.

Nápad na takzvanou družbu obou zemí vznikl podle vinaře Romana Bílka ze společnosti Vinařský ráj při návštěvě Gruzie, kde moravští vinaři pro investora zakládali nové vinařství. „Investor si přál využít ve vinařství moderní technologie, které na jižní Moravě používáme. Pro nás bylo při návštěvě naopak inspirující poznávání tisíce let starého způsobu dozrávání vína pod zemí v hliněných nádobách. Atraktivní jsou i staré odrůdy hroznů, které u nás nemáme. Proto nám přišlo jako dobrý nápad vinaře obou zemí propojit,“ popisuje Roman Bílek. Už na letošní léto proto chystá čtyřdenní delegaci gruzínských vinařů do oblastí Čejkovic, Velkých Bílovic a Pavlova, aby se seznámili se zdejší vinařskou tradicí.

Podle prezidenta Česko-gruzínské obchodní komory Daniela Mahovského je právě oblast gastronomie a především vína jedním z logických prvků, který může posílit spolupráci obou zemí. „Jižní Morava je odedávna vnímána jako vinařská oblast, odpovídá tomu životní styl místních lidí a vzhledem ke gastronomii i celkovému koloritu je vyhledávána jako atraktivní turistická destinace. Gruzie je zase podle zjištění vědců z posledních let dokonce přímo kolébkou vinařství. V posledních letech je navíc i v této zemi na vzestupu vinná turistika a čím dál víc podniků zde nabízí tematické zážitkové pobyty,“ upozorňuje Daniel Mahovský. Gruzínské odrůdy navážou na trend naturálních vín.

Spolupráci obou zemí přeje také stále se zvyšující poptávka po naturálních vínech v České republice, která jsou právě pro Gruzii typická. „Tamní nově vznikající vinohradnické družstvo napojené na Českou republiku by mohlo své první víno vyprodukovat už přespříští rok na podzim. Část produkce, odhadované až na sto tisíc litrů, by zůstalo v Gruzii pro vinnou turistiku, až 70 procent pak bude určeno pro český trh,“ informuje Roman Bílek.
Zatímco Češi se zhlédli ve starých gruzínských odrůdách hroznů, tamní vinaři podle něj byli pro změnu nadšeni z techniky vedení a ošetřování keřů vína a chtěli by začít vysazovat některé zdejší odrůdy, jako je například ryzlink. Zaniknutí původních starých vinic ale v Gruzii rozhodně nehrozí. Část vinařů původní tradici odrůd ani technologií opouštět nehodlá, část je naopak modernizaci a novým nápadům nakloněna.

Gruzie se podle Česko-gruzínské obchodní komory vedle vína čím dál více otevírá investorům i v dalších oblastech. „Žebříček Světové banky zemi z hlediska přívětivosti pro podnikatele v roce 2020 zařadil na celkové sedmé místo. Pro české investory je Gruzie zajímavá zejména díky minimální byrokratické zátěži, výhodným daňovým podmínkám a různým investičním pobídkám,“ říká prezident Komory Daniel Mahovský. Vedle typických oblastí, jako je cestovní ruch, hotelnictví a gastronomie, které částečně v minulém roce utlumila pandemie onemocnění covid-19, se zde do popředí dostávají obory jako ICT, zdravotnictví, digitalizace či energetika.