Ač je meloun sladký a automaticky nám evokuje ovoce, jedná se o zeleninu z čeledi tykvovitých. Meloun patří neodmyslitelně k létu a to hlavně díky vysokému obsahu vody, která zaručeně osvěží i v tom nejparnějším dni.
Původ a pěstování
První zmínka o melounu se objevila před více jak 5000 lety v Egyptě, v hieroglyfech. Název pro meloun pochází ale z řečtiny, kde znamená velké jablko. První melouny se údajně urodily v poušti Kalahari. Do Evropy se pak dostaly na obchodních lodích a ve 13. století je Maurové rozšířili po celé Evropě. I když meloun pochází z Afriky a jihozápadní Asie, pěstovat se dá i v našich podmínkách. Nejlépe se mu bude dařit ve skleníku nebo na slunném a teplém místě v dobře propustné půdě, která je bohatá na humus.
Druhy melounů
Melounů je bezpočet druhů, které se dělí na vodní a cukrové. Dnes se zaměříme na odrůdu cukrových melounů a melouny vodní si popíšeme jindy.
„Český trh má dvě hlavní sezóny melounů. Od května do září je sezóna španělská, kdy jsou melouny levné (hlavně vodní meloun) a díky rychlému dovozu jsou plody sklizeny těsně před dozráním. Španělsko je v Evropě největším producentem melounů, ale i Itálie, Řecko nebo Francie jsou velcí pěstitelé,“ vysvětluje Marek Řondík ze společnosti Titbit.
„Zbytek roku se dováží melouny z Jižní Ameriky. Melouny se v tomto případě sklízejí před dozráním a dozrávají během několikatýdenní cesty přes Atlantik. I přes takto dlouhý transport můžou být chuťově perfektní. Výjimkou je vodní meloun, který je díky dopravě o dost dražší a riziko vady dužiny je mnohem vyšší než během evropské sezóny,“ doplňuje Řondík.
Je druhem cukrového melounu, který pochází z Indie, avšak své jméno dostal po italské vesničce Cantalupo. Někdy je označován za ananasový meloun pro svou chuť připomínající ananas. Jeho kůra má zelený nádech a výraznou síťovou kresbu, která se liší podle oblasti, kde byl vypěstován. Dužina má oranžovou barvu a konzistencí připomíná mango. Tento druh melounu je obzvlášť bohatý na vitamín C a B a provitamín A.
Patří mezi cukrové melouny a vznikl křížením melounu Cantaloupe a žlutého melounu. Barva slupky je sytě žlutá s výraznou síťovinou. Barva dužiny přechází od zelené na okrajích až po bílou uprostřed. Chuťově je velice výrazný a ve středomořské kuchyni se často podává v kombinaci se sušenou šunkou či uzeným lososem.
Charentais
Tento meloun je příbuzný odrůdě Cantaloupe. Vyznačuje se šedou kůrou, s výrazně zelenými rýhami. Zráním dostává barva slupky spíš žlutý nádech. Dužina je sytě oranžová a chutí připomíná papáju a ananas. Francouzský název napovídá jeho oblíbenost hlavně ve Franci. Tato odrůda je obecně považovaná za velice kvalitní a většinou je Charentais chutnější než Cantaloupe.
U nás prodávaný pod jménem žlutý meloun, byl vyšlechtěn ve Francii a Alžírsku. Jeho slupka je žlutá a barva dužiny má stejný odstín jako Galie. Chuť je jemná a svěží. V kuchyni se kombinuje například s parmskou šunkou, nebo se z něj dělá studená polévka s bílým vínem.
Odrůda melounu, který specifikuje španělský název přeložitelný jako kůže ropuchy. Velikostí a tvarem se blíží melounu žlutému, ale slupka je kožovitá, zelené barvy s nepravidelnými fleky různých odstínů zelené. Barva i chuť dužiny je podobná odrůdám Galia a Honeydew.
Pozitivní vliv na zdraví
Meloun obsahuje až 93 % vody a je bohatý na vitamíny, zejména A, B6 a C, minerály a beta-karoteny. Vitamín A je prospěšný zejména pro oči, vitamín B6 má dobrý vliv na nervový systém a psychickou odolnost a vitamín C je znám především jako pomocník pro zvýšení obranyschopnosti. Antioxidanty chrání tělo před volnými radikály a obsažená kyselina listová je nepostradatelná pro krvetvorbu, zdravé nehty, vlasy a kůži a má příznivý vliv na vývoj plodu ve všech stádiích těhotenství. Z prvků, které v melounech najdeme je to např. draslík, mangan, železo, hořčík, zinek a jód. Díky vysokému obsahu vody melouny skvěle hydratují a navíc vyrovnávají poměr solí a cukrů v těle.
Meloun v kuchyni
Meloun můžeme směle použít jak do salátů, tak i dezertů. Odrůdy cukrového melounu se úspěšně kombinují se sušenými šunkami, jako je například prosciutto, nebo také s uzeným lososem. Čerstvý meloun chutná nejlépe vychlazený a nakrájený na kostičky. Takto může zastoupit jak dezert, tak zdravou svačinu. Dobře se z něj dělá pyré nebo dokonce osvěžující studená polévka. Melounové pecky jsou často opomíjené, což je škoda, protože jsou bohaté na vícesytné mastné kyseliny, které snižují cholesterol, ale také na vlákninu a minerály, hlavně pak železo a měď. Konzumovat se dají v syrové formě, avšak mnohem chuťově zajímavější budou opražené v troubě s olivovým olejem, nebo rozmixované v ovocném smoothie.
Nákup a skladování
Pro cukrové melouny je charakteristické výrazné aroma, což je hlavní indikátor zralosti. Další možnost, jak zjistit zralost melounu je po hmatu, správně zralý meloun je pružný. Specifikum žlutých melounů jsou tzv. sugar spots, malé černé tečky, které se na slupce vytvoří při ideální zralosti plodu. Slupka kolem stopky může být popraskaná, což je u španělských melounů znak rychlého růstu plodu, ale může to být také ukazatel zralosti,“ popisuje Marek Řondík ze společnosti Titbit. „Pokud chcete, aby se chuť a vůně plně rozvinula, pak skladujte celý meloun při pokojové teplotě. Jakmile jej však rozkrojíte, je třeba jej skladovat v lednici, kde vydrží v dobré kvalitě 2-3 dny,“ uzavírá Marek Řondík.
Text: Stáňa Krejčová a Titbit Foto: Archiv
On-line verze časopisu
