Lidé chtějí kupovat farmářské potraviny. Neshodnou se ale na jejich definici

Jaké výrobky jsou farmářské a lze je jasně vymezit? Na to se Sklizeno, síť prodejen s lokálními potravinami, ptalo svých zákazníků ve speciálním anketním průzkumu. Z více než 300 odpovědí vyplynulo, že zákazníci by v prodejnách ocenili označení farmářských potravin (86 %), ale jen pro malou část z nich (13 %) je to opravdu důležité. Problémem označování je však hlavně to, že se u zákazníků liší samotné pojetí toho, co je farmářská potravina. Zákonná definice farmářské potraviny přitom také dosud neexistuje.

Za farmářské produkty by podle nejčastější definice zákazníků měly být označovány kvalitní produkty vyrobené jediným malým farmářem/sedlákem, a to lokálně. Zákazníci však následně často označili jako farmářské i produkty od výrobců, kteří tyto parametry nesplňují.

Sklizeno se v anketě ptalo na dva hlavní okruhy – proč a co nakupují zákazníci ve Sklizeno a co je pro ně farmářský výrobek. Většina zákazníků tu nakupuje především proto, že jim záleží na kvalitě potravin (67 %), vyhýbá se chemii v jídle (64 %), dávají přednost potravinám od malých farmářů (63 %) a českému zboží (55 %).

Dále se Sklizeno zákazníků ptalo, jak by vymezili farmářskou potravinu. Obchod jednak navrhl svou definici farmářského, druhak se ptal na výrobce, kteří jsou podle zákazníků typickými zástupci farmářského.

Nejdůležitějším znakem farmářského bylo podle zákazníků především:

• výrobek pochází od jediného farmáře/sedláka (53 %)
• je to kvalitní produkt (54 %)
• potravina je vyráběná lokálně a z lokálních zdrojů (53 %)

Jen cca čtvrtina zákazníků pod farmářským vidí produkty, které byly vyrobené v malém a pocházejí od zvířat, která netrpěla (naopak 58 % klidně koupí konvenci, pokud je kvalitní nebo česká nebo jim prostě chutná – jen 7 % respondentů se vyhýbá konvenci úplně).

Kvůli tomu, že neexistuje nejen právně závazná, ale dokonce ani žádná obecněji uznaná definice farmářského výrobku, pokusilo se Sklizeno formulovat definici vlastní (viz níže). S touto definicí seznámilo respondenty anketního průzkumu, kterých se zeptalo, souhlasí-li s ní. Jako nejčastější výhrada se v reakcích zákazníků Sklizeno objevila snaha vymezit farmářskou potravinu na základě počtu zaměstnanců podniku, který by farmářské potraviny mohl vyrábět. Podle respondentů je to často hodnoceno jako velmi zavádějící údaj.

Mezi značky ze sortimentu Sklizeno, které zákazníci vidí jako typicky farmářské, lidé v anketě nejčastěji zařazovaly Farmu Němcovu (61 %), Farmu Dora, Farmu Pěnčín, ale třeba i Marmelády s příběhem, Lihovar Žufánek nebo Lažanské mošty. Ty má za farmářské cca 30 % zákazníků, a to i přesto, že někteří nesplňují “parametr”, že jde o výrobek jediného farmáře (často vyrábějí ze surovin, které nevypěstovali).

„Je těžké nejen najít dostatek kvalitních farmářských produktů, ale dokonce je vymezit. Neexistuje všeobecně platná definice a je zjevné, že v tom každý vidí trochu něco jiného. Co mají ale farmářské produkty společné v mysli zákazníků, je podle výsledků naší ankety evidentně kvalita, žádná zbytečná chemie a český původ. V síti Sklizeno od jeho založení nabízíme převážně potraviny, které tyto základní kategorie splňují a k tomu jsou chutné. Ač to nejde vymezit přesně, jsme rádi, že produkty obvykle označované jako farmářské, je splňují téměř vždy, a vždy jim budeme tedy dávat přednost,“ vysvětluje David Kukla, zakladatel Sklizeno.

Definice farmářského, jak ji navrhuje Sklizeno:

Hlavním poznávacím znamením farmářských potravin je to, že jsou tuzemské, ideálně i přímo z regionu, ve kterém je prodáváme, jsou kvalitní, vyrobené tradičními postupy, do velké míry ručně, v omezeném množství a bez přídavků zbytečné chemie. Jsou vyráběné z lokálních zdrojů a u drobnějších výrobců, jejichž výroba nemá víc než 10 zaměstnanců. Část surovin si výrobce může kupovat od jiných dodavatelů, pokud surovinu sám nevyrábí/nepěstuje. Jeho dodavatelé také musejí splňovat podmínku lokálnosti a velikost produkce nepřekračuje podmínku 10 zaměstnanců. Finální produkt už vyrábí a kompletuje sám farmář.

Ankety se zúčastnilo 317 respondentů

• 67 % žen a 33 % mužů

věkové složení:

• méně než 18let 0.4%
• 18–26 let 36.8%
• 27–35 let 43.8%
• 36–50 let 17.3%
• 51–65 let 1.5%
• více než 65 let 0.4%