Kozičky, psí bez, bezinky, smrdinky… to jsou všechno lidové názvy pro Bez černý – Sambus nigra. Kdysi takřka magická rostlina se využívala na odvary z listí, které „čistí krev“, dodnes se z bezinek připravuje víno, marmelády i džemy, z nedozrálých bezinek se připravují falešné kapary. Kapary, to bylo jedno z tajemství kuchyně celé monarchie před sto lety, která je hojně používala i na venkově při vaření Avšak ne ty originální z poupat kaparových keřů rostoucích ve Středomoří, ale právě tyhle falešné z černého bezu (nebo též z pampelišek). Tato slaná pochoutka byla tehdy v Čechách používána více než dnes do omáček, k tučnějšímu masům, do salátů. Kapary se i dobře kombinují s dalšími bylinkami, bazalkou, česnekem, dobromyslí, petrželkou a estragonem. Měšťanská česká kuchyně je také hojně kombinovala s ančovičkami.
V Čechách, ale i Bavorsku, je dodnes populární úprava květenství černého bezu smažením, přisuzovaná státnímu světci obou států sv. Janu Nepomuckému.
Hollerkrapffen – Koblihy svatého Jana Nepomuckého – Kosmatice
Čerstvě rozkvetlá, ve studené vodě opraná a okapaná květenství černého bezu zbavíme dlouhých stonků a obalíme v těstíčku. To ušleháme z 1/4 kg mouky, 1/4 l mléka, 3 vajec a soli. Někteří prý místo části mléka přidávali víno. Jinde, když se dělaly kosmatice na slano, přidávalo se pivo. Na pánvi rozpálíme tuk na smažení a usmažíme obalené květy do zlatova. Podáváme je posolené nebo i na sladko s cukrem (vanilkovým, skořicovým). Můžeme je podávat jako hlavní jídlo s bramborem a zeleninovým salátem.
On-line verze časopisu
