Od skončení lockdownu neuběhly ani dva týdny a už se blíží další uzavření gastra. Jeho provoz nyní limituje systém PES a doplňující vládní opatření. Ta v minulém týdnu omezila provozní dobu i možnosti prodeje (velmi diskutované byly například zákazy prodeje nápojů s sebou). Společnost Dotykačka znovu analyzovala, jaký vliv tyto restrikce mají na těžce zkoušený obor. Podle dostupných údajů zasáhla povinnost zavírat už ve 20 hodin nejtíživěji na hospody a bary. Obecně taky platí, že situaci mnohem lépe zvládají podniky ve velkých městech.

Souhrnné tržby v gastro službách dosahovaly za uplynulý týden 75 % únorových hodnot.
V jednotlivých segmentech jsou ovšem značné rozdíly, které ještě prohloubila změna provozní doby.

„Zatímco v kavárnách, bistrech a restauracích se lidé přizpůsobili omezením a na večeře chodí dříve,
v podnicích orientovaných na noční život a popíjení je situace odlišná. Od minulé středy, kdy se povinně zavírá už ve 20 hodin, se výdělky v barech a hospodách podstatně propadly. Zmíněné kavárny a bistra naopak poprvé od léta dosáhly předcovidových hodnot,“
komentuje Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka, jejíž pokladní systém využívá zhruba čtvrtina tuzemských gastro zařízení.

Čím menší město, tím menší obrat

Jak vyplývá z dat Dotykačky, situace v gastro službách se liší nejen v podle segmentů, ale i podle velikosti měst, kde se podniky nacházejí. Jak v počtu otevřených podniků, tak i ve výši tržeb platí, že podstatně lépe se daří provozům ve velkých městech. „V Praze nyní funguje 85 % gastro zařízení, ale v malých městečcích a na vesnicích je to pouhých 50 %. U tržeb je to ještě horší – v porovnání s únorem dosahují podniky na vesnicích jen 45 % únorových hodnot, zatímco krajská města jsou na 85 %,“ vypočítává Petr Menclík.

Počty otevřených podniků se podle Petra Menclíka od konce lockdownu drží na stabilní úrovni. V porovnání s únorem – posledním „před-covidovým“ měsícem – nyní funguje zhruba 71 % gastro zařízení. I zde se však jednotlivé segmenty zásadně liší.