Farmou roku 2015 je Kunclův mlýn

Významným mezníkem bylo na počátku devadesátých let rozhodnutí manželů Kunclových začít soukromě hospodařit. Velmi dobře si uvědomovali, že 22 navrácených hektarů půdy je uživit nemůže. Tehdy ovšem neřešili, jak velkým zdrojem příjmů pro rodinu hospodaření bude. Chtěli jen, aby krajina nebyla nešetrně obhospodařovaná nebo dokonce devastovaná. Hned od počátku se proto Kunclův mlýn stal místem mnoha různých aktivit. Kromě zemědělské činnosti, která v té době obnášela zejména údržbu navrácených pozemků a chov menšího stáda masného skotu plemene hereford, se Kunclovi zaměřili na agroturistiku. Neoddělitelnou součástí Kunclova mlýna se stali právě v agroturistice hojně využívaní koně. Od roku 2001 se tu každoročně konají velmi oblíbené letní dětské tábory „Prázdniny v sedle“. Celoročně je v provozu také turistická jízdárna.

Již 11 let hospodaří farma v systému ekologického zemědělství. Syn Petr hospodářství, které aktuálně čítá stovku hektarů trvalých travních porostů a dva hektary orné půdy, převzal v roce 2011. Původní stádo masného skotu plemene hereford nahradil nejprve masný simentál, od něj se však nyní ustupuje, a to převodným křížením býkem plemene aberdeen angus. Hlavní důvod tkví v jedinečnosti masa těchto zvířat, které je ideální a vysoce ceněné jako prémiový produkt pro kulinářské účely. To je pro rodinu Kunclových zvláště důležité od chvíle, kdy před dvěma lety přímo na farmě zprovoznili na základě dlouhodobé poptávky ze strany zákazníků bourárnu a zrací komoru. Zájem o kvalitní bio hovězí stále roste, prodáváno je ze dvora formou bedýnek či vakuované v jednotlivých balíčcích. Vzhledem k tomu, že mladý hospodář je absolventem hotelové školy, rýsuje se do budoucna ještě další možnost rozšíření služeb. Rodina má již vypracovaný projekt přestavby části usedlosti na penzion a malou restauraci. Rodina Kunclova svou vizi šetrného obhospodařování navrácených pozemků v okolí mlýna nejen bohatě naplnila, ale mnohonásobně předčila. Stala se jednou ze selských rodin, jejichž působení na venkově již dávno překročilo hranice zemědělství.

Stříbrnou příčku obsadil statek Nový Dvůr z Kroměříže, který je důkazem toho, že na plnění svých snů není nikdy pozdě. Po 15 letech hospodaření v pronajatých prostorách ho vystavěl se svou rodinou jeden ze spoluzakladatelů celostátní asociace a velký zastánce svobodného hospodaření Jan Váňa. Na čtyřstech hektarech orné půdy se věnuje pěstování obilnin, řepky, kukuřice na zrno, máku a kmínu. Součástí rodinného statku je i První selský pivovárek provozovaný synem pana Váni, kde se ročně vyrobí tisíc hektolitrů piva šesti druhů.

Bronz náleží farmě rodiny Děkanovských z Lhoty Bubenče na Podblanicku, jejíž hlavní devízou je rodinná soudržnost. Na provozu farmy, která se zabývá rostlinnou výrobou na téměř třísethektarové výměře a chovem masného skotu, se podílejí všichni její členové, tedy rodiče se svými dvěma syny i jejich manželky. Hlavní pěstovanou plodinu představují pro zdejší oblast typické brambory, doplňují je obilniny, řepka a mák, část výměry zaujímá množitelský porost jetele nachového. V plánu mají Děkanovští zřízení vlastní bourárny a prodej masa ze dvora.

Čtvrté místo vybojovala Ekofarma Bošina z Vernéřovic. Když si před patnácti lety čerstvý zemědělský inženýr Jan Bošina původem z Chomutova půjčil na nákup několika krav a zchátralého kravína v obci Vernéřovice na Broumovsku, málokdo na jeho úspěch sázel. Společně s manželkou Lucií se mu však podařilo vybudovat nejen stabilní rodinné zázemí pro jejich dvě dcery, ale i v širokém okolí dobře známou a hojně navštěvovanou ekofarmu, která obhospodařuje 350 hektarů v minulosti značně zanedbaných pozemků. Jejím stěžejním produktem je vyzrálé hovězí, vepřové a drůbeží maso, rodina plánuje i vlastní výrobu uzenin. Faremní jatka a bourárna jsou již několik let k dispozici i řadě dalších sedláků.

Pětici oceněných uzavírá Dvůr Svržno, jeden ze čtyř původních dvorů historicky proslulého hostouňského hřebčína ležící v podhůří Českého lesa, který v letošním roce oslavil sté výročí založení. Svému primárnímu účelu – tedy chovu koní, však za totality nesloužil. Na jeho zašlou slávu navázal až v roce 1993 otec dnešní majitelky Michaely Kodadové Miroslav Koza, který zde začal soukromě hospodařit. Společnými silami přeměnili neudržovaný dvůr v agroturistický areál s téměř sedmdesátkou koní. Pod heslem „vše co se týče koní“ tu poskytují nejen ustájení, ale zejména řadu volnočasových aktivit. Areál je i dějištěm mnoha chovatelských, kulturních a společenských akcí. Láska k půdě, úcta k předkům a tradici, víra ve smysl a správnost vytčeného cíle, pracovitost a pokora – to vše naleznete v pěti skutečných příbězích letošních oceněných farem.

Zdroj: bio-info.cz