DOTAČNÍ CESTA K ÚSPORÁM

Většina podnikatelů v gastronomii i hotelnictví si láme hlavu, jak vyřešit ohromné náklady na energie a dosáhnout efektivních úspor. Poradíme cestu, jak na úsporná opatření získat dotační podporu.

Moderní technologie nabízejí rozsáhlé spektrum technických řešení, která umožňují snižovat spotřebu energií. Nejde jen o často zmiňované zateplování budov, vyměňování spotřebičů za úspornější nebo solární panely, možnosti jsou širší včetně efektivních způsobů energetického managementu. Všechna dostupná řešení jsou pochopitelně spojena s finančními investicemi, značnou část nákladů však lze pokrýt z dotací. „Firmy ze segmentů gastronomie a hotelnictví jsou z pohledu možností veřejné podpory často zařazovány na seznam tzv. nepodporovaných oborů. V posledních dvou letech se situace mírně zlepšila. V souvislosti s potřebou snižování energetické náročnosti a přechodu k čistší energii se objevuje víc dotačních výzev, které tyto obory mohou využívat,“ upozorňuje Ing. Ondřej Horčička, CEO v oblasti dotací v poradenské společnosti Grantex Advisory Group. A návratnost investic je díky enormním cenám energií znatelně rychlejší, než tomu bylo dříve. Z jakých dotačních titulů se tedy podnikatelé mohou pokusit čerpat finanční podporu?

Podpora pro zvládání výzev

„Dotační podpora je aktuálně zaměřena hlavně na zvládání krizí a výzev, které se před námi nacházejí. Většina je spojena s dopady podnikání na životní prostředí. Klíčovým programem pro zvládání současné energetické krize i pro plnění úkolů vyplývajících z tzv. Zelené dohody pro Evropu, je program Úspory energie. Poskytuje prostředky na veškerá opatření snižující energetickou náročnost podniků v oborech gastro i hotelnictví,“ říká Ing. Jaroslav Kopecký, vedoucí projektového týmu Regionální poradenské agentury (RPA). Tento dotační program je součástí operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a je stěžejním zdrojem pro podporu českých podnikatelů v letech 2021–2027. Je aktuálně otevřen a příjem žádostí končí 30. listopadu 2023. „Předmětem projektu jsou energetická opatření na budovách. Je tak možné zateplit plášť i střechu, vyměnit či renovovat otvorové výplně, zvýšit energetickou účinnost technických systémů, jako je chlazení, nucené větrání, rekuperace, příprava teplé vody i osvětlení,“ popisuje.

Lze využít i na náhradu konvenčních zdrojů za obnovitelné, modernizaci rozvodů, akumulaci energie a instalaci zelených střech, výměnu osvětlení i zavádění prvků efektivního řízení nakládání s energií. S dotací z programu Úspory energie lze měnit také některé energeticky náročné technologie za úspornější, třeba v gastro provozech, kdy se starý konvektomat vymění za nový, méně energeticky náročný.

Příspěvek ve výši 35 až 65 %

Program Úspory energie, jehož poskytovatelem je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), resp. Agentura pro podnikání a inovace, může být pro podnikatele v segmentu hotelnictví i gastro významným zdrojem podpory. „Výše dotace v programu se pohybuje v rozmezí 35 až 65 % z celkových uznatelných nákladů projektu, a to v závislosti na velikosti podniku žadatele o dotaci a na regionu, v němž se dotační projekt bude realizovat. Získat dotaci mohou pouze projekty, u kterých se místo realizace nachází mimo území hlavního města Prahy,“ informuje Ing. Ondřej Horčička z Grantex Advisory Group.

Ovšem podat žádost tak, aby měl podnikatel šanci dotaci získat, není jednoduché. Jednou z nezbytných příloh je tzv. energetický posudek vypracovaný energetickým auditorem. Jde o klíčový dokument, který popisuje navrhovaná opatření a jejich přínos pro snížení spotřeby energie. „Je základním podkladem pro ověření, že došlo ke splnění kritérií, mezi něž patří minimální úspora energie z neobnovitelných zdrojů alespoň o 30 %, maximální poměr vynaložené investice na dosaženou energetickou úsporu a také další kritéria. Proto je nutné začít přípravu projektu zajištěním této dokumentace,“ radí přední český specialista v oblasti dotací.

Dotace na fotovoltaiku

Dalším dotačním programem, který mohou podnikatelé v oborech hotelnictví a gastro využít pro snížení nákladů na elektřinu, je podle Ondřeje Horčičky program RES+ z Modernizačního fondu, který spadá pod Státní fond životního prostředí a přijímá žádosti do 15. března 2023. „Má velmi podobné zaměření jako dotační program z Národního plánu obnovy na fotovoltaické elektrárny (FVE) s/bez akumulace, který uzavřel příjem žádostí 30. listopadu letošního roku. Hlavním rozdílem je, že dotace z programu RES+ lze využít jen na instalaci FVE mimo střechy, tedy na zem. Ale nesmí se jednat o půdu vhodnou pro zemědělskou činnost, může jít o různé plochy pro jiné využití či manipulační plochy,“ upřesňuje. Instalaci na střechy a přístřešky lze z programu podpořit pouze v rámci tzv. sdružených projektů.

V praxi to znamená, že žadatel o dotaci, který má z pohledu distributora elektrické energie jen jedno odběrné místo, může v rámci svého areálu pořídit FVE umístěné výhradně na pozemních plochách. „Ale pokud má žadatel více areálů, tedy i více odběrných míst, může připravit i projekt na instalaci střešních FVE v jednotlivých areálech. Ovšem s podmínkou, že veškeré FVE v součtu nesmí překročit 1 MWp instalovaného výkonu,“ dodává Ondřej Horčička. Výše této dotace může v závislosti na velikosti podniku a typu instalace fotovoltaiky dosáhnout až 50 % celkových výdajů.

Podpora rozvoje digitalizace

Samostatnou kapitolou jsou dotace v oblasti podpory rozvoje digitální ekonomiky. Jaroslav Kopecký z RPA poukazuje na to, že v programu Digitální/Virtuální podnik z Národního plánu obnovy spravovaného MPO podnikatelé mohli dosáhnout na dotační podporu ve výši až 60 % na digitální inovace v rámci provozu jejich podniku.

První výzva pro podávání žádostí sice skončila již 16. září, ovšem je pravděpodobné, že se v blízké budoucnosti objeví další výzvy podporující digitalizaci. Podnikatelé se tak teoreticky mohou na podání žádosti o dotaci začít rámcově připravovat již nyní. „Hoteliéři a restauratéři si díky tomuto typu dotací například mohou pořídit rezervační systémy včetně online webových platforem, jež umožňují efektivní booking pokojů, dále informační systémy pro správu rezervací, účetnictví, skladových zásob, rozvody sítí a další investice spojené s provozovaným hardwarem a softwarem,“ upřesňuje. Podle Ondřeje Horčičky z Grantex Advisory Group dotační programy pro digitální transformaci podnikání mohou podnikatelům velmi významně pomoci s rozvojem či modernizací podniků. „Digitalizace a automatizace umožňuje, aby opakované a rutinní činnosti neprováděla lidská pracovní síla, ale maximalizovalo se využití moderních technologií. Chystané programy v této oblasti zpravidla podporují celý implementační proces – od zajištění analýzy a návrhu celého procesu digitální transformace v podniku až po provozní náklady související s implementací a investice do potřebné techniky,“ vysvětluje.

Splnit veškeré podmínky…

Podmínky pro poskytnutí dotace se liší dle konkrétního dotačního programu a zorientovat se ve všech náležitostech může být pro žadatele velmi složité. Podrobné informace o dotačních podmínkách lze získat na webech jednotlivých poskytovatelů dotací, případně na stránkách poradenských společností, jako jsou právě Grantex Advisory Group nebo RPA. Žádný oficiální webový portál s kompletním přehledem nabídky všech otevřených dotačních programů v ČR neexistuje. „Velkou pozornost je třeba věnovat již prověření základních podmínek programu a tomu, jestli žadatel vůbec splňuje všechny základní podmínky přijatelnosti. Mnohdy se řeší třeba problematika velikosti podniku, jejíž stanovení není tak jednoduché, jak se může zdát, obzvlášť v případech, kdy má společnost složitější majetkovou strukturu,“ naznačuje Ondřej Horčička. Mezi další podmínky patří například ověření správnosti a úplnosti zápisu v registru skutečných majitelů, splnění podmínek ekonomické přijatelnosti, dodržování povinností pro uveřejňování účetních závěrek a mnoho dalších menších, ale zcela zásadních podmínek, bez nichž není možné žádost o dotaci schválit. „Při přípravě žádostí o dotace ve všech zmíněných otevřených titulech je zapotřebí se zaměřit hlavně na klíčové podklady, které jsou k žádosti nutné, jako je povinná příloha. Právě tyto podklady totiž zcela zásadním způsobem ovlivňují proveditelnost projektu i šance na získání dotace. Jejich zpracování/získání však není otázka chvilky a je třeba si na to vyhradit dostatek času,“ zdůrazňuje.

…a naplnit všechny cíle

Při vyhodnocování dostupných dotačních programů, přípravě žádostí o dotaci i při následné realizaci dotovaných projektů navíc žadatele mohou potkat i mnohá nepříjemná úskalí (viz box). „Mnohdy se setkáváme s názorem, že z hlediska náročnosti procesu získání dotace je schválení žádosti pomyslným vrcholem. Ovšem je nutné si uvědomit, že schválením žádosti o dotaci proces jejího čerpání nekončí, ale teprve začíná. Žadatel musí splnit řadu povinností a podmínek nejen při přípravě žádosti. Je to hlavně realizace projektu, ve které musí žadatel uhlídat, aby projekt realizoval podle předem nastavených pravidel i podmínek a naplnil beze zbytku všechny cíle, které si v projektu stanovil,“ upozorňuje Ondřej Horčička.

Ve většině případů je to právě realizace projektu a úhrada veškerých aktivit v projektu, které podmiňují vyplacení dotace. „Ideální cestou podle nás je, konzultovat záměry se zkušenými dotačními poradci, kteří plány podnikatele vyhodnotí, navrhnou možnosti jejich dotačního financování, vysvětlí veškeré potřebné podmínky a nabídnou i zkušenosti z již zrealizovaných projektů. Díky dlouholetým zkušenostem dokážeme už před samotným podáním žádosti vyhodnotit, jaký projekt má šanci na úspěch. Díky tomu se naše úspěšnost drží stabilně nad 90 %,“ tvrdí Jaroslav Kopecký z RPA.

Průvodci dotačním procesem

Přístup, postup i rozsah služeb jednotlivých poradenských firem se může do značné míry lišit. „Kvalitní společnosti nabízejí svým klientům odborné konzultanty, jejichž cílem je doporučit nejvhodnější dotační program, pomoci projekt správně vydefinovat i naplánovat a vysvětlit veškeré potenciální problémy hrozící při žádosti o dotaci i realizaci projektu. Následně klienta provedou celým procesem od přípravy žádosti po získání, čerpání i finální vypořádání dotace tak, aby se vyvaroval všech úskalí a rizik, jež během celého procesu číhají,“ popisuje Ondřej Horčička. Podle Jaroslava Kopeckého to v praxi obvykle funguje tak, že dotační specialisté přijedou přímo do firmy a proberou s podnikateli rozvojové záměry na několik let dopředu. Snažíme se je provázat s dotačními programy a zjistit, zda má smysl o ně požádat. V případě zájmu zajistíme i kompletní přípravu včetně veškerých odborných podkladů a administraci dotačního projektu tak, aby klient mohl svůj čas věnovat podniku, nikoli řešení dotace. Cílem je uspořit klientovi peníze a čas,“ dodává.

Opatření vyhovující potřebám

Ondřej Horčička z Grantex Advisory Group upozorňuje, že dotační proces lze rozdělit do tří fází – první je dotační analýza a příprava žádosti o dotaci včetně jejího schvalování, druhou realizace projektu a třetí udržitelnost projektu. Solidní poradenské společnosti jsou schopny klientům zajistit komplexní služby ve všech třech fázích. „Dnes jsou třeba časté energetické projekty. U klientů, kteří tápou v možnostech, kde hledat úsporu, jsme schopni zpracovat tzv. energetickou analýzu. Jejím výstupem je navržení kombinace možných opatření ke snižování spotřeby energie včetně vyčíslení předpokládaných investic, ekologických a ekonomických přínosů, připravená přesně na míru konkrétnímu podniku,“ nastiňuje.

Na základě analýzy si klient vybere kombinaci opatření nejlépe vyhovující jeho potřebám a finančním možnostem a teprve poté je zahájena příprava nutného energetického posudku a žádosti o dotaci. Při realizaci projektu potom klienti mohou využívat komplexní služby související s administrací a celého dotačního procesu, poradenství pro správný výběr dodavatelů i vedení účetnictví k projektu, vyúčtování dotace a další související služby. A dokonce i asistenci v případě, že jejich projekt prochází kontrolou ze strany poskytovatele dotace. „Ani v poslední fázi, tedy v období udržitelnosti projektu, nenecháváme klienty na pospas osudu. Nabízíme součinnost s dohledem nad plněním podmínek udržitelnosti jejich projektu včetně zpracování podkladů pro pravidelný reporting vůči poskytovateli dotace,“ vysvětluje Horčička.

Užitečný a přínosný nástroj

Všechny tři fáze dotačního procesu mohou u konkrétních projektů trvat různě dlouho, což se odvíjí především od typu dotačního programu a připravenosti konkrétního klienta/žadatele. Přesto lze alespoň rámcově nastínit, v jakém časovém horizontu se odehrávají. „První etapa spojená s přípravou projektu a schvalováním dotace zpravidla trvá mezi 6–12 měsíci. Druhá etapa (realizace projektu) se odvíjí od harmonogramu, který si žadatel v projektu stanoví, nejčastěji bývá limitována na 3–4 roky. Poslední etapa (udržitelnost) se nejčastěji pohybuje mezi 3–5 lety. Rozhodnutí využít dotační podpory je tedy záležitostí na dobu minimálně 5–6 let,“ vypočítává Horčička. Náročnost a délka celého dotačního procesu by jistě mohla mnoho potenciálních zájemců o dotace odradit, zvlášť pokud se v této problematice neorientují a nemají čas ani chuť trávit stovky hodin řešením všech podmínek dotačního programu. Ale to by byla škoda, protože dotace jsou v mnoha směrech užitečným a přínosným nástrojem pro modernizaci i podporu konkurenceschopnosti v mnoha oborech podnikání. A podnikatelé, kteří toho nevyužijí, mohou v porovnání s konkurencí značně tratit. Obzvlášť když si lze vzít na pomoc s řešením všech komplikací zkušené a schopné specialisty.

Služby na bázi „success fee“

Zásadní otázka na konec je jasná: Kolik pomoc s vyřízením dotací stojí? To se liší případ od případu. „Smlouvu a finanční podmínky spolupráce s klientem řešíme vždy až ve chvíli, kdy máme konkrétní dotační projekt. Cena se odvíjí od velikosti a složitosti projektu a často i od specifických požadavků klienta. Ale obecně platí, že naše odměna je podmíněna schválením dotace,“ říká Jaroslav Kopecký z poradenské firmy RPA. Služby nabízené na bázi „success fee“ modelu, tj. placení za úspěšně schválenou dotaci, je u seriózních poradenských společností v ČR více méně běžným standardem. „Zjednodušeně to znamená, že poradenská společnost klientovi poskytuje služby a v případě, že klient úspěšně dotaci čerpá a realizuje svůj projekt, platí pak provizi ze získané dotace. Výše provize se odvíjí od náročnosti dotačního programu, rozsahu a členitosti projektu i komplexnosti poskytovaných služeb,“ potvrzuje tento přístup Ondřej Horčička z Grantex Advisory Group. Velikost provize se obvykle pohybuje mezi 3 až 10 % z celkové výše čerpané dotace. Což po zvážení všech pro a proti znamená, že tato dotační cesta k úsporám může stát za to… V příštím vydání našeho časopisu představíme konkrétní energeticky úsporná opatření, na něž lze dotační podporu z veřejných zdrojů využít.

POHLED ODBORNÍKA: CO VŠE SE MŮŽE PŘI DOTAČNÍM PROCESU POKAZIT?

Ing. Ondřej Horčička, CEO v oblasti dotací ve společnosti Grantex Advisory Group.

Podle našich zkušeností se při dotačních projektech setkáváme s pěti nejčastějšími problémy.

1. Špatně nastavené cílea s tím spojené komplikace při jejich naplnění – to patří i mezi velmi časté důvody následného odebrání dotace či jejího významného krácení, proto je nutné cíle definovat vždy nejenom s cílem maximalizovat šanci na schválení žádosti o dotaci, ale hlavně s ohledem na jejich následnou proveditelnost při realizaci.
2. Nesprávný postup při výběru dodavatele – dotace jsou veřejné prostředky, proto každý dotační program stanovuje specificky podmínky, aby byl dodavatel pro realizaci dotovaného projektu vybírán transparentním a hospodárným způsobem a zabránilo se tak nesprávnému a neefektivnímu nakládání s veřejnými prostředky. Často se ale bohužel u projektů stává, že žadatel na začátku zcela podcení, nebo nerespektuje podmínky toho, jak má být dodavatel vybrán. Nezřídka se chybuje ve formálním nastavení procesu výběru dodavatele a podobně. Taková pochybení však bohužel rovněž mohou mít zásadní dopady pro čerpanou dotaci, kdy jsou na jejich základě často dotace významným způsobem kráceny.
3. Nesoulad smlouvy s dodavatelem a skutečnou realizací– to trochu souvisí s předchozím bodem, jelikož i v tomto ohledu je třeba se řídit zásadou transparentnosti. Když už se podaří vybrat dodavatele, je třeba opravdu zodpovědně a důsledně hlídat, aby všechny parametry spolupráce stanovené smlouvou byly zcela naplněny. A pokud například dochází ke změnám, je nutné je řádně komunikovat směrem k poskytovateli dotace, ale zároveň i promítnou do smlouvy s dodavatelem.
4. Nesprávná komunikace změn– to opět mírně navazuje na předchozí bod. Od začátku je třeba si uvědomit, že žádost o dotaci je jakýmsi „fahrplanem“ následné realizace (aktivity, cíle, termíny, rozpočet apod.). Pokud se oproti skutečnostem uvedeným v žádosti o dotaci bude cokoliv měnit, ať už v důsledku plánovaných, či neplánovaných změn, je zapotřebí to vždy komunikovat (a to ideálně ještě před tím, než změna nastane) s poskytovatelem dotace. Může se totiž stát, že zejména u plánovaných změn může mít poskytovatel s jejich povolením problém a pokud se to nedozvíte předem, můžete se v konečném důsledku o dotaci zcela připravit. Ačkoli se žadatelům často zdají některé změny kosmetické, poskytovatelé dotací je tak vidět a vnímat nemusejí a problém je na světě.
5. Nedostatky ve vedení účetnictví– poskytovatel každé dotace má právo kontroly realizace projektu, stejně jako řádného vynaložení prostředků z dotace v souladu s podmínkami jejího poskytnutí. Proto stanovuje pravidla, jakými mají být jednotlivé příjmy a výdaje (respektive výnosy a náklady) dotačního projektu účtovány. Zpravidla všechny dotační programy pak vyžadují povinnost žadatele vést účetnictví k dotačnímu projektu odděleně. Třeba formou samostatných analytických účtů, účetních středisek apod. Na to je potřeba rovněž dopředu myslet a svého účetního na to dobře připravit, aby se nestalo, že budete účetnictví zpětně měnit, což ne vždy a ve všech případech lze následně zajistit.

POHLED ODBORNÍKA: JAK SE ZORIENTOVAT V NABÍDCE A PODMÍNKÁCH DOTACÍ?

Ing. Jaroslav Kopecký, vedoucí projektového týmu poradenské společnosti RPA

V letošním roce došlo k překlopení programového období 2014–2020 na období 2021–2027 a většina operačních programů spustila nabídku svých dotačních titulů. Oproti předchozímu období je tato nabídka širší, neboť kromě strukturálních fondů se zapojily některé dodatečné fondy, jako jsou Národní plán obnovy, Modernizační fond či Fond spravedlivé transformace. Potenciální žadatele o dotace nečeká vůbec jednoduchý úkol, jak se v nabídce dotací a jejich specifických podmínkách zorientovat a vybrat pro své záměry správný dotační titul.

Podle našich zkušeností bychom samostatnou přípravu žádosti o dotaci podnikatelům raději nedoporučovali. Dokumentů, které je pro bezproblémovou přípravu a pak i realizaci projektu nutné podrobně nastudovat, jsou desítky. A na ně se váže také celá řada zvyklostí a pravidel, jež laik není schopen obsáhnout. Možná úskalí, která mají potenciál zhatit žádost i následnou úspěšnou realizaci projektu, číhají na každém kroku. Nepovedená příprava Vás může stát jen odklad projektu, ale problémy při výběrových řízeních nebo v realizační fázi projektu mohou mít na podnikatele přímé finanční dopady.

Přesto je třeba rozhodně konstatovat, že dotací se není nutné bát. Právě naopak. Správně provedený dotační proces, který většina kvalitních dotačních agentur garantuje, totiž vede k jasným úsporám a významným pozitivním efektům na podnikání. Úspěšné projekty však vycházejí z reálných investičních záměrů. Nemá smysl se podmínkám dotační výzvy nuceně přizpůsobovat a měnit své plány či chování. Takové projekty nepřináší požadované efekty a zakládají na skepsi vůči využívání dotací, které jsou velmi cenným nástrojem pro zvyšování konkurenceschopnosti v podnikání.