Bude spropitné legalizovat?

O legalizaci spropitného se hovořilo i před pandemií. Právě možnost zahrnout spropitné do daňově uznatelného příjmu, aniž by podléhalo zdanění a odvodům, se zdálo být pro zaměstnance gastra dobrou motivací.

Ministerstvo financí z nápadu ale nikdy nadšené nebylo. Jaká je situace teď, když obor patří k pandemií nejvíc postiženým?

Pandemii dosud nepřežila pětina gastro provozovatelů a s největší pravděpodobností to nebude konečné číslo. Chybí turisté, Češi se zpátky do hospod také moc neženou. Po třech vlnách lock-
downů panuje stále nervozita z dalších možných uzávěr a hlavně chybí kvalitní personál.

Personální krize panovala v gastru i před covidem, nyní ale chybí asi třicet procent zaměstnanců. Ti často změnili obor a k původní profesi se jim vracet nechce. Profesionálové z gastro byznysu se domnívají, že by je mohlo zpátky přilákat mimo jiné i legálně přiznávané spropitné, které by přitom bylo vyloučeno z předmětu odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Řada z nich dokonce věří, že legalizace spropitného by měla být jedním z opatření, která by pomohla gastro byznysu postavit se znovu na nohy.

Proč je spropitné na stole

Spropitné je odměna obsluhujícímu personálu, kterou host vyjadřuje svou spokojenost s poskytovanými službami. Jeho výše se v tuzemsku pohybuje někde kolem čtyř až pěti procent z útraty hosta. U horších restaurací je toto procento nižší, naopak v úspěšnějších restauracích může dosahovat šest a více procent. Je to potřebný doplněk k většinou nepřiměřeně nízké mzdě pracovníků v gastronomii, pro které představuje dost významnou část příjmu.

Luboš Kastner, zástupce Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), to shrnuje: „Gastronomie jako obor kulhá za ostatními zejména kvůli tomu, že neumí nabídnout plnohodnotný legální příjem, který je například důležitý při jednání ohledně hypoték či jen pro postavení zaměstnanců vůči zaměstnancům z jiných oborů. V současné době jsou zaměstnanci v gastru viditelně diskvalifikováni.“

Přiznávat či nepřiznávat, to je oč tu běží

Spropitné přitom není v našich zákonech nijak jasně definováno, jakožto příjem by však mělo podléhat zdanění. K jeho přiznání ale v praxi dochází jen zřídka.

A je to celkem pochopitelné. Spropitné vyplacené zaměstnancům by mělo být připočteno ke mzdě, o tuto částku by se zvýšil daňový základ zaměstnance. Z vyměřovacího základu by se pak odečetly odvody na sociální a zdravotní pojištění, danilo by se samozřejmě ze superhrubé mzdy. Zaměstnanec by tak obdržel v čisté mzdě mnohem nižší částku, než kterou původně poskytl spokojený host či zákazník.

Spropitné se tak přiznává vlastně pouze u bezhotovostních plateb kartou. Při bezhotovostní platbě se totiž stává oficiální součástí příjmu zaměstnavatele, takže se z něj musí odvést DPH 10 % a daň z příjmů právnických osob 19 %. To, co dostanou zaměstnanci, se tedy ztenčí o odvody na sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob.

I kdyby zaměstnanec gastra spropitné přiznával, velmi těžko se dokazuje, že jsou tyto platby součástí příjmu. Proto je pak znevýhodněn například při žádostech o hypotéku nebo půjčku.

Legalizace spropitného je tedy velmi důležitým tématem.

Kde už to funguje

Spropitné je zakotveno v právním řádu například v Německu, Rakousku, Irsku, ve Spojeném království nebo také v Rumunsku. V Rumunsku bylo legalizováno jen v restauracích a barech, v ostatních zmíněných zemích se právní úprava vztahuje na všechny obory ekonomiky.

V Německu, Rakousku a Rumunsku je tento příjem osvobozen od daně i odvodů na politiku zaměstnanosti, sociální a zdravotní pojištění. Ve Spojeném království a Irsku je předmětem daně z příjmů, ale nikoliv odvodů.

Horké novinky od jednacího stolu

Mluvili jsme s Lubošem Kastnerem, který se společně s Tomášem Prouzou, prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, shodou okolností právě vrátil z Ministerstva financí. Na programu jednání byla i legalizace spropitného.

Luboš Kastner k jednání uvedl: „Je přirozené, že téma spropitného se týká i jiných odvětví a není jednoduché dosáhnout změny přes noc. Nicméně gastronomie je jasně nejpostiženějším oborem covidovou krizí a řešení nalézt musíme. Proto jsme na jednání přinesli možná systémová řešení, o kterých budeme jednat i po volbách s novými vládními představiteli. Kromě legalizace spropitného jsme na stůl předložili i další možnosti, jako je například snížení daňového zatížení práce v gastronomii.“

Právě nyní se zdají být všechny okolnosti této změně nakloněné. I Luboš Kastner zaznamenal v jednáních posun: „Musíme ocenit konstruktivní přístup Ministerstva financí a ochotu pomoci prioritně našemu oboru. Jestli se něco daří, tak je to fakt, že státní aparát vnímá obor gastra jako nejvíce postižený a uvědomuje si nutnost pomoci více než 30 tisícům podnikatelů a téměř 100 tisícům zaměstnanců, kteří v něm zůstali.“

Skutečností ale je, že minimálně do voleb do Poslanecké sněmovny naplánovaných na letošní podzim nikdo hozené téma zvedat nebude. Držme si palce.