V devatenáctém století se stal absint nejprve lékem francouzských koloniálních vojsk pečujících o zájmy Francie na severu Afriky.

Absint milovali nejen boh0mové

Původně preventivní přípravek proti malárii, parazitům a poškození jater (svatá prostoto!) se vrátil spolu s armádou do metropole a stal se ikonou umělců, prostitutek a zoufalců z předměstí života. Jména posledních dvou společenských druhů se nezachovala; naopak o malířích Edouardu Manetovi, Edgaru Degasovi, Henri de Toulouse-Lautrekovi, Vincentu van Goghovi, Paulu Gaguinovi a Pablu Picassovi se dodnes traduje, že v objetí se zelenou vílou nacházeli inspiraci stejně jako prokletí básníci Charles Baudelaire, Paul Verlain a Arthur Rimbaud či spisovatelé Oscar Wilde, Ernst Hemingway či dramatik Alfred Jarry. A nejen oni. Když Hillary Clintonová poprvé neúspěšně kandidovala na úřad amerického prezidenta a zastavila se v Praze, nechala se alespoň vyfotit ve Slávii se sklenkou absintu za asistence Dagmar a Václava Havlových a Josefa Luxe pár metrů od kopie proslulého Olivova obrazu, jenž má absint za námět.

Text: Alex Mikšovic

Foto: Archiv