Domů » Rubriky » Seriály » Vinařský místopis » Vinařský místopis – I. díl

Vinařský místopis – I. díl

S novým školním rokem přichází i nová vinná rubrika, ve které se zaměříme především na původ hroznů, zvláštnosti a rozdíly v jednotlivých koutech Čech a Moravy. V praxi budeme mnohokrát skloňovat všeobsažné slovo terroir a snad závěrem pochopíme, oč lepší a prozřetelnější je románský apelační systém zatřiďování vín oproti našemu germánskému, který vychází pouze z dosažené cukernatosti hroznů. 

První díl věnujeme fenoménu Modrých hor

Modré hory najdeme v kopcovitém okolí Velkých Pavlovic. Ohraničují je hranice katastrů pěti známých vinařských obcí – Velké Pavlovice, Němčičky, Bořetice, Kobylí a Vrbice. Z téměř rovinaté krajiny na jihu se rázem zvedají výrazné kopečky, na kterých naši předci od pradávna pěstovali hlavně modré odrůdy. Jižní expozice vinic čerpají všechny paprsky životodárného slunce, noční chlad pak přidává pikantní kyselinu a ranní mlhy tolik potřebnou vláhu. Těmi klasickými starými odrůdami jsou Frankovka, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Rovinaté plochy na jihu mají více humusu, půda je velmi úrodná, vhodná pro veškerou zemědělskou činnost. Zatímco kopcovitý profil Modrých hor, které jsou vlastně prvními výběžky Ždánického lesa, přináší půdu sprašovou a jílovitou, s postupně se zvyšujícím podílem skal. V půdě najdeme i vysoký obsah hořčíku. Vinice na těchto půdách nejsou tak krásné jako na úrodném humusu, také nenesou zdaleka tolik hroznů. Réva je stresovaná, musí bojovat o vláhu a živiny. Do hroznů se tak dostává výrazně vyšší podíl minerálů a výsledná vína jsou tak plnější, extraktivnější a aromatičtější.

Modré hory dnes nejsou jen historickou vzpomínkou na staré vinařství, žijí aktivním a moderním vinařským a turistickým životem. V roce 2007 se podařilo díky práci místních starostů a neuvěřitelné pomoci pana profesora Krause založit sdružení obcí Modré hory. Sám pan profesor o Modrých horách píše:

„Více než polovinu rozlohy vinic tu zaujímají modré odrůdy a staří věřili, že jejich tvrdá a tříslovitá červená vína jsou krví krajiny a životodárnou sílou, která se rodí v místních „starých horách“; kropených potem, i v temném podzemí sklepních uliček. Dávné časy svazovaly místní vinaře přísnými pravidly horenských řádů. Promlouvají k nám namnoze kostrbatým slohem obecních písařů a kreslí život svými, před shromážděním všech vinařů čtenými články. Mluví o volbě perkmistra a jeho pomocných perknosů, o zápisech do gruntovních knih, o vybírání desátku, o porušování sousedských vztahů, o krádežích kolí i hroznů, ale také o tom, že vinohrad byl svému majiteli bezpečným místem, kam za ním bez jeho svolení nikdo nesměl vstoupit ani v dobrém, ani ve zlém úmyslu. Vinohrad byl vinaři hradem. Ten kousek půdy osázený keři révy byl kusem jeho osobnosti, byl sounáležitostí jeho svébytnosti. To niterné spojení člověka s jeho půdou, s jeho keři, s jeho vínem bylo od nejstarších dob pevným poutem k rodné hroudě. Je na nás, abychom se snažili takové vztahy chápat a nalézat jejich odraz ve vínech našich moravských viničních hor.“

Na činnost obcí navazují nyní sami vinaři a pracují na založení druhého systému VOC (vína originální certifikace) u nás. Právě staré modré odrůdy Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal mají být nosným programem tohoto VOC, doufejme jen, že rozum zvítězí a postupně se přidají ještě i novější odrůdy, zejména pak Rulandské modré, kterému se zde také nebývale daří.

V jednotlivých obcích dnes najdeme velké vinařské společnosti, řadu rodinných firem i skutečné mikrovinaře, kteří vyrobí 3–5 tisíc lahví vína ročně vedle svého zaměstnání. Vinaři se od sebe neliší jen velikostí, ale také způsobem výroby, který se pohybuje od klasické nerezové počítačem řízené velkovýroby až po zcela ruční klasické postupy našich pradědů. Liší se také přístupem k pěstování hroznů – od produkčního až po k přírodě velmi šetrné BIO. Většina z vinic je dnes ošetřována dle systému Integrované produkce, tedy k přírodě i našim orgánům šetrně. Vinaři se samozřejmě liší i kvalitou vína – od prostého selského přes poctivé rustikální až po moderní „navoněné šviháky“. Zkrátka vybere si tu každý.

Důležitou součástí vinařského života je i turismus. Toho jsou si místní dobře vědomi a snaží se nejen dodržovat a rozvíjet staré tradice, ale také lákat turisty na nové atrakce. Ve všech obcích si můžete nejméně jednou ročně projít všechny sklepy a seznámit se s víny a místními vinaři, můžete se také přijít podívat na řadu akcí spojujících víno a folklór – od klasických hodů, přes krojované plesy až po dožínky. Ve Velkých Pavlovicích vyrostla rozhledna, v Němčičkách největší jihomoravská bobová dráha. Ve Vrbici mají několik pater sklepů kopaných nad sebou ve skále a v Bořeticích Kraví horu se Svobodnou republikou. Mnoho důvodů, proč sednout do auta a přijet. Přijet chvíli pobýt, toulat se, seznamovat se a ochutnávat. Jen tak můžete dokonale pochopit místní vína a místní lid.

Miniprofily vinařství Modrých hor:

PATRIA Kobylí, a.s.

Založeno: 1999

Vinice: 152 ha, hlinito-písčitá spraš

Roční produkce: 1 500 000 lahví

A.s. navázala na činnost zemědělského družstva. Dnes je největším zpracovatelem hroznů a výrobcem vína v Kobylí. Každoročně obnoví 7–8 ha vinic. Vína tu vyrábí moderní bezoxidativní cestou. Červená vína nechávají zrát v ležáckých dubových sudech. I přes velké množství vyrobeného vína drží vysokou kvalitu, kterou potvrzují úspěchy v řadě soutěží.

Stapleton-Springer, s.r.o., Bořetice       

Založeno: 2004

Vinice: 15 ha, půda dle polohy

Roční produkce: 30 000 lahví

Vinařství Stapleton-Springer je synonymum pro Pinot Noir, který je vysazen na 75% všech viničních lokalit, tzn. Čtvrtě, Trkmanska a Terasy. Vinařství založili Američané, bratři Benjamin a Craig Stapleton a moravský vinař Jaroslav Springer. Vše od prací na vinici až po uskladnění lahví je podřízeno vysoké kvalitě a originalitě. Vína nejsou filtrována ani čířena a obsah SO2 je minimální. Obdělávání vinic je od roku 2007 v BIO režimu.

Vinařský dvůr, Němčičky

Založeno: 2001                     

Vinice: 1 ha, spraše, jíly

Roční produkce: 16 000 lahví

Malé rodinné vinařství dokonale naplňuje svým charakterem název. Vše se totiž odehrává na dvoře, z nějž vedou dveře tu do vinotéky, tu do starého klenutého sklepa či do moderní tankové haly. V malých šaržích tu najdeme bílá i červená vína klasických odrůd, zrající v nerezu i starých sudech. Specializací jsou vína růžová, vyráběná dle jednotlivých tratí a hlavně vína fortifikovaná. Žádné jiné domácí vinařství nevyrábí dolihovaná vína v tak širokém spektru.

Vinařství Halm, s.r.o., Velké Pavlovice

Založeno: 1996

Vinice: 12 ha, spraše, pískovce

Roční produkce: 20 000 lahví

Vinařství sídlilo do roku 2007 ve starém tereziánském kravíně, který se vinařství nepodařilo koupit. Proto se přestěhovali do nových prostor prostorného sklepa, který umožní nejen výrobu čistých vín, ale i pořádání degustací. Vína vznikají klasickou technologií našich otců v menších nádobách, dotažená k dokonalosti pomocí nejmodernějších poznatků vinifikace.

Rodinné vinařství Suský, Velké Pavlovice

Založeno: 2002

Vinice: 2,5 ha, spraš, černá ornice

Roční produkce: 13 000 lahví

Malé rodinné vinařství rodiny Suských vás překvapí čistotou a technologickou dokonalostí vín. Vína jsou produkována v omezeném množství z těch nejlepších hroznů tak, aby byla zachována jedinečnost původu hroznů, vliv půdy i podnebí. Vinice leží ve viniční trati Stará Hora. Vína dozrávají v dubových sudech ve stabilních klimatických podmínkách sklepa ze 16. století.

Vinařství Leoš Horák, Vrbice                                                                                          

Založeno: 2004

Vinice: 1 ha, hlinito-písčitá spraš

Roční produkce: 40 000 lahví

Leoš Horák vyrábí menší šarže kvalitních jakostních a přívlastkových vín. Ve vyrovnané nabídce tak najdeme na 15 druhů vín. Při výrobě používá moderní technologie a postupy, důraz klade na maximální příjemnost a harmonii všech vín. Hrozny pocházejí výlučně z redukované úrody z vlastních vinic, které jsou šetrně ručně obdělávány, a od špičkových pěstitelů z okolí.