Domů » Rubriky » Seriály » Pivo na cestě do vyšší gastronomie » Pivo na cestě do vyšší gastronomie (VI. část)

Pivo na cestě do vyšší gastronomie (VI. část)

Současné druhy českého piva aneb co to vlastně pijeme?

O pivu, jeho výrobě, původu, případně moderním pivním sommeliérství již máme alespoň základní informaci, ale mnohdy opravdu nevíme, jaký druh pijeme.

Dříve se totiž pivo rozlišovalo na 7%, 10%, 12% atd., a bylo každému jasné, jak silné si dává pivo a jaké budou následky. Dnes (od r. 1997) je rozdělení piv přizpůsobeno Evropské unii a pijeme tedy piva lehká, výčepní, ležáky atd. Myslím, že je dobré si říci, co se pod jednotlivými skupinami vlastně „skrývá“. Například výčepní pivo vůbec neznamená, že pijeme 10% pivo, jak jsme zvyklí, ale ve skutečnosti 8% či 9%.

Skupiny piv rozdělujeme podle výroby na světlá, polotmavá, tmavá, řezaná a podle způsobu kvašení na:

  1. svrchně kvašená piva – kvašení probíhá při 15 – 20 °C
  2. spodně kvašená piva – kvašení probíhá při 8 – 14 °C

Každý způsob kvašení musí mít svoje speciální druhy kvasinek.

Dále rozeznáváme piva na podskupiny podle extraktu původní mladiny před zkvašením (%hm) na:

  1. lehká piva
  2. výčepní piva
  3. ležáky
  4. speciály
  5. portery
  6. se sníženým obsahem cukru
  7. pšeničná
  8. kvasnicová
  9. nealkoholická
  10. ochucená

Je mi však jasné, že v tomto  rozdělení se málokdo orientuje, a proto si pojďme tuto podskupinu přiblížit srovnáním se starým klasickým označením.

Lehká piva …………. piva vyrobená převážně z ječných sladů do 7% hm EPM

Výčepní piva ……….. piva vyrobená převážně z ječných sladů 8 – 10% hm EPM

Ležáky ……………… piva vyrobená převážně z ječných sladů 11 – 12% hm EPM

Speciály …………… piva vyrobená převážně z ječných sladů 13 a víceprocentní hm EPM

Portery ……………… zásadně tmavá piva z ječných sladů 18 a víceprocentní

Se snížených obsahem cukru …..dříve dia pivo

Pšeničná …………….. piva vyrobená s použitím pšeničného sladu

Kvasnicová………….. piva vyrobená dodatečným přídavkem podílu Rozkvašené mladiny

Nealkoholická ………….. piva s 0,4% hm EPM (alkohol nejvýše 0,5 % obj.)

Ochucená ……………… s přídavkem látek určených k aromatizaci a částečnému zabarvení (ovocné koncentráty, med, byliny)

 

Svrchně kvašená piva, se kterými se setkáváme na našem trhu, mohou být:

Ale ……………….. středně silné až silné, s vyšší hořkostí a škálou barev

Pšeničné (weissbier)… středně silné, převážně světlé, vysoce nasycené CO2, výrazné aroma

Stout ………………… tmavé až černé, silně hořké, hluboce prokvašené, různě silné

Porter ………………… velmi tmavé, hluboce prokvašené, s vysoký obsahem alkoholu – až 9 %

 

Spodně kvašená piva:

Pils …………………….. světlé pivo označované jako pivo plzeňského typu, většina českých piv

Bock …………………… silné světlé nebo tmavé pivo

Märzen ………………… silnější jantarové pivo, vyráběné v Německu

Piva bavorského typu……vyrábějí se z mnichovských sladů s přísadou barvicích sladů – jde o silná piva sladovochmelovéchuti

Lidé si velmi často pletou označení piva s % alkoholu. Označení piva je uváděno v % hmotnostních extraktů původní mladiny (např.10, 11, 13), případně v % objemových alkoholů (což se rovná 4,2; 5,0; 6,0).

Díky tomuto novému rozlišení je však na zákazníkovi, aby si vybral, které pivo bude pít. Protože není „ležák jako ležák“. Například ležák z malého pivovaru (12%) bude mít obsah alkoholu kolem 5,3 % a ležák z velkého pivovarského kolosu jen kolem 4,5 %. Takže není „všechno zlato, co se třpytí“.