fbpx
Domů » Rubriky » Management » Záloha nebo rezervační poplatek?

Záloha nebo rezervační poplatek?

Mnoho hoteliérů se setkává s tím, že klienti, kteří si objednali ubytování, ho ruší. Buď odstoupí od smlouvy, nebo prostě bez vysvětlení nepřijedou. Mohou se hoteliéři nějak chránit? Zeptali jsme se Mgr. Martina Holuba z Holub&David, advokátní kancelář s.r.o.

Jaké máte s touto problematikou zkušenosti? 

Tento problém má trvající a opakující se charakter. Hotelu působí problémy s rezervacemi pro další potenciální klienty, kteří by o ubytování ve stejném termínu měli zájem. Neefektivní využívání ubytovacích kapacit vytváří pak pro hotel ekonomickou ztrátu.

 Může tomu hotel nějak předejít?

Aby se předešlo ztrátám v absolutní výši a rovněž, aby byl rezervující klient motivován objednanou službu využít, a tedy i zaplatit, aplikuje se standardně požadavek na složení určité částky již při rezervaci, nebo při uzavření ubytovací smlouvy s odloženým termínem plnění. V rámci vztahů mezi hotelem a jiným podnikatelským subjektem nevzniká žádný problém a toto předběžné finanční vyrovnání je standardní, ať se jedná o zálohu, nebo o zařazený závdavek.

 Kde tedy může vzniknout problém?

U podnikatelů obecně se o žádném velkém problému hovořit nedá. Ve vztahu ke spotřebitelům je ale nutné brát v potaz jejich zvýšenou ochranu uvedenou nejenom v ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, které zčásti transponují pravidla obsažená v Evropské směrnici o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, ale rovněž i v dalších evropských právních předpisech. Tato směrnice uvádí, že některá ujednání mohou být pokládána za nepřiměřená. Mezi ně zahrnuje rovněž ujednání o tom, že si poskytovatel může ponechat částky zaplacené spotřebitelem pro případ, že se spotřebitel rozhodne smlouvu neuzavřít nebo ji zrušit. Český zákonodárce však tento příklad zahrnul do ustanovení § 1814 písm. c) občanského zákoníku, přičemž toto ujednání přímo zakázal.

 Co to v praxi znamená?

Od 1. 1. 2014 tak nelze nadále sjednat, aby podnikatel nebyl povinen vydat spotřebiteli to, co mu spotřebitel uhradil, a to i v případě, že spotřebitel smlouvu neuzavře či od ní odstoupí.  Ačkoliv tento právní text neodpovídá zcela evropské směrnici, protože je přísnější, je nutno jej na území České republiky respektovat. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě uzavření smlouvy či rezervace na ubytování je jakékoli zaplacení závdavků, bez ohledu na přiměřenost takového ujednání, zakázané právě proto, že závdavek je institutem zajišťujícím splnění smlouvy. A na rozdíl od zálohy propadá i bez výslovného ujednání v případech, kdy k naplnění smlouvy nedojde.

 Existuje nějaké řešení?

Nabízí se institut zálohy, která však nemá takzvanou sankční funkci, jako má závdavek. V případě, že nedojde k naplnění smlouvy, je nutno zálohu vrátit. Závdavek by bylo zřejmě možné si ponechat jako část platby za poskytnutou službu v případě, že by nedošlo k fyzickému využití ubytování, ačkoliv by došlo k uzavření smlouvy o ubytování a zároveň by nedošlo k odstoupení od takové smlouvy ze strany hosta. Fakticky to znamená, že klient, který by uzavřel smlouvu o ubytování a následně se nedostavil, aniž by o tom hotel jakkoli informoval, by musel cenu za ubytování zaplatit. V takovém případě by měl hotel nárok na celou cenu ubytování a podle mého názoru by si mohl závdavek již dříve uhrazený oproti této kupní ceně z části započíst. Rovněž se dá vhodně pracovat s jinými právními důvody k platbě, jakými může být například rezervační poplatek.

 V Německu je pro rezervaci vyžadována kreditní karta, která hotelu slouží pro možné účtování pozdního stornování ubytování. Hotel se tímto způsobem chrání, aby se nestávalo, že někomu drží pokoj, aniž by hosté přijeli. Není to inspirace?

I v České republice jsou využívány tzv. předautorizace, kterými dochází k blokaci peněžních prostředků na účtu hosta či budoucího hosta. Novela zákona o platebním styku účinná od 13.1.2018 pak stanoví, že host musí souhlasit s blokací a také s přesnou částkou, která je blokována. Blokace navíc musí být zrušena ihned poté, kdy je známa částka pro provedení karetní transakce, typicky cena za službu, nejpozději ihned po přijetí platebního příkazu. Není možné blokovat peníze po řadu dnů, jak jsme toho mnohdy svědky. V každém případě, tato záležitost je jen způsobem, jak naplnit některý z právních důvodů, pro které blokaci peněz provádím a není samospásná.

 Může se stát, že rodina zaplatí téměř celý pobyt a před odjezdem onemocní děti a nemůže ubytování čerpat. Nebylo by možné posuzovat každý případ zvlášť?

Pohybujeme se v oblasti smluvního práva a tam, kde nám zákon nic nepřikazuje, si můžeme sjednat, co nám i druhé straně bude vyhovovat. Je ale právě s ohledem na slabší postavení klientů – spotřebitelů nutné počítat s tím, že jsou chráněni více, než jiní podnikatelé. Na druhou stranu, pokud taková rodina smlouvu nezruší právně přípustným způsobem a vycházím-li z toho, že smlouvu uzavřela, neboť zaplatila celý pobyt, mohl by si hotel částku ponechat. Použití takové dřívější platby by nebylo možné v okamžiku, kdy by smlouva nebyla uzavřena nebo byla zrušena.

Připravuje se v současné době nějaká právní úprava na ochranu hotelů?

V současné době se věnujeme analýze problémů, s nimiž se hotely setkávají a hledáme řešení nejprve v rámci současné legislativy. Pokud by se nám to nepodařilo, chceme si definovat spolu s hoteliéry jejich potřeby a budeme jednat s příslušnými orgány o vhodné právní úpravě.

 

Text: Michaela Šulcová Foto: Archiv