fbpx
Domů » Rubriky » Management » Kousek přírody pro vaše hosty

Kousek přírody pro vaše hosty

 

V rozpočtu velkých vícehvězdičkových hotelů se jistě pamatuje na zahradnickou firmu, která zajišťuje pro hotelové terasy a lobby stále pěknou mobilní zeleň. Dnes se obracíme spíše na nově vznikající hotýlky a penziony, které hlídají rozpočet a o zeleň v okolí se musí postarat sami.

Venkovské penziony a malé rodinné hotýlky většinou stojí v bývalé zahradě, jde o to, jak upravit část, která bude k dispozici hostům.

Pohlédněme k našim nejbližším sousedům. K nabídce rakouských penzionů zcela samozřejmě patří pobyt v zahradě, kde je vždy k dispozici místo ke slunění, kout pro rodinné grilování a tiché, klidné zákoutí pro odpočinek. To dostává vždy přednost před místem na hraní pro děti, ticho a klid pro všechny klienty má prioritu.  U větších objektů, kde lze zóny dobře oddělit, mají svůj plácek i děti, často patří k výbavě penzionu i bazén. V ideálním případě je prostor pro dětské hry na východní straně, slunění na jihu a klidné místo pro starší ročníky na západě, kde se dá tiše vyhřívat a nerušeně pozorovat západy slunce.

Vytváření zón

Pokud váš objekt přirozeně nedělí okolní pozemek, a nemá vzrostlé, letité stromy a keře, musíte si pomoci jinak. Pergoly, zídky, popínavé rostliny a kontejnery se vzrostlými jehličnany vám pomohou prostor přistínit a rozčlenit tak, aby se různé typy hostů příliš nerušily. Samozřejmě založíte živé ploty a skupiny keřů, které časem vytvoří přirozené předěly. Základem venkovního prostoru pro hosty je kvalitní trávník, následují jehličnany a keře, vysazené ve skupinách, pak trvalky, a k dobarvení letničky, které tyto skupiny doplní.

Co je na škodu, že vzrostlé stromy vymizely, protože odklízení listí na podzim je pracné. Zahrady podle německého střihu jsou tak ale poněkud sterilní – středem jde trávník, při okrajích se zimomřivě krčí ukázněné keříčky a zakrslé jehličnany, květiny raději moc ne…  Máte-li k dispozici pěkný vzrostlý strom, nechte ho na místě! Obkružte ho dřevěnou lavičkou, a vytvořte pod ním příjemné místo k odpočinku ve stínu.

Důležitý je také detail, který dodá právě vaší venkovní oáze osobitý punc. Spíše než mezi exotickými rostlinami hledejte v nejbližším okolí. Zvolte takové kvetoucí trvalky a letničky, které jsou typické pro váš region, jinými slovy, necpěte do Krkonoš růže a na jih Čech kosodřevinu či bambus. Také s tújemi a cypřiši u rustikálního stavení velice opatrně, stříhané habry či živý plot z buku nebo domácího jehličnanu (například smrk) je mnohem přirozenější. V zahradě, kam mají přístup děti, také nemá co dělat jedovatý tis.

Při plánování rozvržení zahrady nezapomeňte na drobnou zahradní architekturu, která vám pomůže vytvořit pro hosty různá intimní zákoutí.

 Živý plot

Především ohraničuje pozemek, ale využijte ho i jako předěly uvnitř. Vhodně stíní a odděluje dětské pískoviště, vytváří dobré pozadí pro květinový záhon, může tvořit celé stěny a průchody, ohraničovat růžovou zahrádku s posezením uprostřed koncentrované vůně.

Na okraji se obvykle vysazuje 50 cm od hranice pozemku, pokud se domluvíte se sousedy, může být vysazen přímo na hranici. Ploty se zakládají volně rostoucí či stříhané, z opadavých, neopadavých rostlin a z jehličnanů.

Volně rostoucí opadavé i neopadavé

Proměnlivou barvu plotu vám zaručí dřišťál (Berberis), existují neopadavé stále zelené variety (B.darwinii, gagnepainii, julianae a stenophylla) i opadavé, jeden z nejznámějších má červené listy po celé vegetační období. Nevýhodou pro vnitřní použití jsou ostré trny. Pro volně rostoucí neopadavé i opadavé ploty se hodí také skalník (Cotoneaster), neopadavá je cesmína (Ilex aquifolium), nebo hlohyně (Pyracantha coccinea), která má nádherné dekorativní plody.

Neopadavé stříhané

Pro vysoké i střední ploty je vhodný ptačí zob (Ligustrum ovalifolium) a cesmína. Vysoký plot vytvoří i střemcha vavřínová (Prunus laurocerasus Caucasia a Rotundifolia), kterou spíš zastřihujeme. Nízký plůtek lze vysadit ze zimolezu (Lonicera nitida) či zimostrázu (Buxus sempervirens). Odrůda zimostrázu Buxus semp. Hansworthensis má větší list, silnější růst, je tedy vhodná i pro vyšší ploty.

Opadavé stříhané

Již zmíněný habr tvoří velmi pěkný plot, je méně náročný na stanoviště, roste dobře i v těžší půdě. Nenáročný na stanoviště je také ptačí zob obecný, který rychle roste, takže potřebuje častěji stříhat, odmění se však hustotou. Krásný je živý plot z buku, potřebuje však lehčí nezamokřenou půdu a polohu, kde se nebude hromadit mrazivý vzduch.

Ploty z jehličnanů

Literatura obvykle doporučuje rychle rostoucí túje a cypřišky, u  městských zahrad a objektů také nijak nevadí. Na 1 bm živého plotu se sází 3 túje, 2 cypřišky.

Trávník je základ

Nejrychlejší cestou je dnes položení předpěstovaných drnů, příprava místa se však mnoho neliší od té, kterou musíme provést před klasickým výsevem. Trávník se zakládá na podzim tak, aby drn do prvních mrazů zakořenil a vysetá tráva dobře vzklíčila. Travní drny lze pokládat také zjara, nejlépe v dubnu až květnu. Jejich pořízení je dražší, obvykle ale s nimi kupujete i postřik, kterým je travní drn  ošetřený proti houbám. Pozor! Travní drny by měly pocházet ze stejné půdy, jaká je na vašem pozemku. Znamená to, že například pro zatravnění písčité půdy nejsou vhodné drny z těžké půdy.

Půdu pro budoucí trávník nejprve řádně připravíme, teď je tak akorát čas začít:

  • Zryjeme, vyhnojíme, rozmělníme hroudy a dále půdu dobře rozdrobíme.
  • Necháme měsíc odpočívat, vzcházející plevel likvidujeme.
  • Dva týdny před výsevem či položením drnů provedeme postřik totálním herbicidem.
  • Po dvou týdnech odstraníme odumírající porost, všechny kořeny a oddenky plevele.
  • Vybereme kameny, vyrovnáme plochu a jemně uhrabeme.
  • Položíme drny nebo vysejeme travní semeno.
  • Plochu s drny uválcujeme, semeno nejprve zasekáme hráběmi do hloubky max.1 cm, poté uválcujeme.
  • Drny zalijeme plným proudem vody, semeno velmi jemnou „dlouhou“ zálivkou.

Text: Vlaďka Storchová Foto: Archiv