Domů » Rubriky » Gastro & History » Chutě z Podkrkonoší

Chutě z Podkrkonoší

Dnešní putování po chutích a vůních Čech, nás zavede do Hradeckého kraje, již tradičně gastronomii zaslíbeného. Vždyť sám Hradec Králové patřil na počátku 20. století přímo na samou špičku kulinářství v zemích Koruny české. Jen v samotném městě bylo registrováno víc než 200 profesionálních kuchařek, byly zde slavné kuchařské školy, hotely a restaurace.

Co víme o Podkrkonoší?

Jsme v kraji, o kterém je známo, že sice patřil k těm chudším regionům, ale svou pestrostí chutí náležel k těm zajímavějším. Hory nenabízely mnoho potravinářských lahůdek a obyvatelé se tomu svými chutěmi přizpůsobovali. Tak má dodnes místní strava chuť „horalské jednoduchosti“ a charakter odkazu dávné kuchyně kameníků, tkalců, pastevců.

Kyselo a brambory

Nabídka polévek zde byla velmi pestrá – vařily se tuřínové, oukrop, zelné, chlebové, bramborové s houbami i bez. Víte, co je Kerkonošská opiška? Polévka takřka zelená, z lístků mladých kopřiv, libečku –  zde mu říkají apich – s česnekem, máslem a osmaženým chlebem. Specialitou převzatou od krkonošských Němců byly a dodnes jsou ovocné polévky –  rambulice. V létě posloužilo čerstvé ovoce –  třešně, borůvky, v zimě křížaly a sušené švestky. V zimě se rambulice podávala teplá, v létě studená pro osvěžení.

Dodnes platí obliba užívání a přípravy kvasu, který místním pokrmům dodává charakteristickou nakyslou chuť. Podkrkonoší a Krkonoše jsou krajem doslova kyselem posvěcené, Krkonošské kyselo je stále nejcharakterističtější specialitou regionu. Má potřebné vitaminy, osvěžuje, posiluje. Není tak překvapující, že je to polévka známá už po mnoho staletí. Stejně jako další regionální Hladká ančka.

Jako všude v podobných klimatických podmínkách, i zde jsou brambory a jídla z brambor typickým projevem chuti regionu. Samozřejmě se pekl bramborák, zde s různými jmény, způsoby přípravy a podávání. Takže ještě dnes můžete ochutnat strouhanec, bandorník, fofrovanec, drn, cmundu, kramfleky či sejkory, nebo bramborové placky s vejcem pečené na plotně. Ze strouhaných brambor se připravovali i různé knedlíky. Například chlupaté knedlíkyzvané frncouchatý či chlupatý buchty. Kolem Hradce se strouhané vařené brambory zapékaly s jablky a mlékem, říká se jim Rozcuchaná nevěsta.

Tradiční jsou i pokrmy s houbami. Snad nejtypičtější je hubník. Ten zde nemůže chybět ani o Vánocích.

Velmi populární v celém regionu jsou sladké moučné pokrmy, nejen známé speciality jako hořické trubičky, miletínské modlitbičky, lomnické suchary, ale především jsou to koláče. Všech velikostí, kulaté, hranaté, s drobenkou i náplněmi. Nechybějí při žádné oslavě, pouti či posvícení. Oblíbené jsou i mrkvance a řepánky, které zde mají dostatek kvalitních surovin z rovinného Podkrkonoší. Jsme také v kraji zelí a nepřeberného množství vaření i pečení se zelím. Jen těch různých chutí při jeho nakládání, přípravy zelných placek, karbanátků, rohlíčků, závinů, salátů, polévek, zelných knedlíků, řízků smažených v zelném těstíčku, pečeného kuřete či kachny i zajíce s kysaným zelím.

 

Text a foto: Václav Malovický