fbpx
Domů » Rubriky » Gastro & Travel » Peru, země Inků, slunce a mýtů

Peru, země Inků, slunce a mýtů

Co do rozlohy nepatří Peru mezi největší země Jižní Ameriky, ale přesto na jeho území najdeme vše, co milovníky exotiky, cestovaní a dobrého jídla láká. Záhadné kresby viditelné jen z ptačí perspektivy, stopy po tajuplných civilizacích, mystické stavby, zasněžené vrcholky velehor, moře i amazonskou džungli. A také možnost ochutnat alespoň několik z tisíce druhů brambor, morčecí maso, alpaku, podivné ryby nebo plody kaktusu…

Vzdálené destinace díky globalizaci pomalu přestávají být exotickými. Ale do Peru je to z Evropy pořádný kus cesty, a tak stále ještě patří mezi země vonící dálkou a dobrodružstvím  ̶ úžasná příroda, tajuplná historie a neuvěřitelné stavby. Peru je velká země a je potřeba si uvědomit, že jen pobřeží má délku přes 3000 km a od přímořských pláží na vrcholek Huascaránu musíte vystoupat téměř 6800 m. A tak se dá cestovat v této zemi několik měsíců, aniž byste se nudili nebo trpěli monotónním jídelníčkem.

Jiný kraj, jiné speciality

 Peru se geograficky i gastronomicky dělí na tři hlavní části – džungli, hory a pobřeží. A v každé z nich se používají jiné suroviny, specifické pro tamní speciality. Peruánská kuchyně ve své historii čelila imigračním vlivům ze Španělska, Afriky, Číny, Itálie a Japonska. Všichni si tu svou kuchyni upravovali podle surovin běžně dostupných v Peru a různorodé vlivy se tak staly součástmi peruánské kuchyně, která je dnes považována za jednu z nejrozmanitějších na světě.

Nejdůležitějším jídlem dne je pro Peruánce překvapivě oběd. Snídaně je minimální (což často zjistíte i podle nabídky v místních hotelech) a večeře se podává dost pozdě večer. Peruánská jídla jsou hodně kořeněná a servírují se s velkým množstvím různě upravené zeleniny. Jejich příprava je založena především na domácích surovinách. K nejdůležitějším patří brambory, kukuřice a chilli, které ostatně z této oblasti pocházejí. V mase se peruánská kuchyně zaměřuje hlavně na ryby a drůbež, setkat se můžete s masem alpaky nebo hovězím. Vepřové se sice prodává na trhu, ale na talíři se objevuje zřídka a specialitou ve vnitrozemí je morče.

Co musíte ochutnat

 Jedním z jídel, které patří na seznam „musí být ochutnáno“ a které byste určitě neměli vynechat, je Lomo Saltado. Stovky let před tím, než se začalo mluvit o gastronomických fúzích, Číňané, kteří přijeli do Peru za prací, předvedli v praxi, jak se taková fúze dělá. Místní ingredience zpracovali asijským způsobem a vzniklo z toho Lomo Saltado – smažené nudličky hovězího maso, rajčata, papriky a cibule se mísí se sójovou omáčkou a smaženými bramborami. A protože prvními strávníky byli Číňané, přílohou je i dnes většinou rýže. Vynechat se nesmí téměř národní peruánské jídlo  ̶  Ceviche  ̶  syrové ryby nakrájené na slabé plátky nebo malé kousky marinované v citronové šťávě. Ceviche se podávají většinou s červenou cibulkou, chilli papričkou a sladkými bramborami jako předkrm nebo hlavní chod oběda. Otrlí gurmáni mohou zbylou citrusovou marinádu, známou jako „tygří mléko“, vypít, aby byl zážitek opravdu autentický.

Víno a Pisco

Kdo jede do Peru, tak určitě nevynechá mytické kresby na planině Nasca. Cestou z Limy do stejnojmenného města stojí za to stavit se v Ice, respektive v nedaleké přírodní rezervaci Huancachina. Je to úžasný výchozí bod k výletům mezi písečné duny, které nabízejí milovníkům sandboardingu (jizdě na snowbordovém prkně na písečných dunách) úžasné terény. Pokud se z oázy vydáte směrem k pobřeží, narazíte na úrodné údolí s vinou révou, která se tady pěstuje od roku 1540 (kdy Španělé révu dovezli z Evropy). Huancachina se tak může stát i strategickým východiskem pro seznámení s peruánským vínem a hlavně k ochutnávkám světově proslulého Pisca, pálenky z  aromatických vinných odrůd. Peruánci se přou s Chilany o původ. Domácí odvozují název od přístavu Pisco, kdežto Chilané od kečuánského slova pisqu. Každopádně ochutnávku Pisca byste si neměli nechat ujít. Můžete se ještě zastavit na poloostrově Balestas, ale stejně vás to bude táhnout do Nascy. Náhorní plošina s gigantickými kresbami přitahuje cestovatele i dobrodruhy z celého světa. Přestože je letecký výlet, který vám umožní shlédnout a ocenit kresby z ptačí perspektivy, standardní nabídkou cestovních kanceláří, stejně vám na otázky proč, kdo a jak bohužel neodpoví…

Na sever do Arequipy

Z Nascy je to nočním autobusem 11 hodin jízdy do Arequipy. Arequipa leží v nadmořské výšce 2500 metrů nad mořem pod téměř šestitisícovou sopkou El Misti. Historické jádro patří jako dalších 11 peruánských památek a přírodních parků na seznam kulturního dědictví UNESCO. Koloniální budovy v historickém centru byly postaveny z šedobílého vulkanického kamene sillar. Díky tomuto stavebnímu materiálu se Arequipě říká „La ciudad blanca“, tedy Bílé město.

Najíst se dá v Arequipě kdekoliv, na ulici i na trhu, všude jsou stánky, kde si člověk dá kus kuřete, polévku, ale pokud si chcete užít typickou arequipskou specialitu, zajděte si do malé restaurace Picanterias s příjemnou atmosférou a objednejte si Rocoto Relleno. Zapečené červené papriky plněné kořeněným, restovaným mletým hovězím masem, podávané s roztaveným sýrem a sladkými bramborami. ALE POZOR! To, co se zdá být obyčejnou červenou paprikou, je ve skutečnosti paprikovou raketou (v syrovém stavu je víc jak desetkrát pálivější než jalapeňos). Naštěstí tepelnou úpravou se většina pálivosti ztratí, a tak je arequipská varianta českých plněných paprik i pro Středoevropana poživatelná.

 Jezero Titicaca

Další nevyhnutelnou zastávkou na cestách po Peru je vysokohorské město Puno ležící na břehu nejvýše položeného jezera na světě a zároveň největšího sladkovodního jezera v Jižní Americe  ̶  jezera Titicaca. Toto legendami opředené jezero vzbuzuje dodnes otázky. Na jeho dně se má ukrývat i incký zlatý řetěz vážící 2000 kg. Oceánograf J. Y. Cousteau strávil 8 týdnů pátráním po dně jezera, ale žádné zlato nenašel. Co však objevil, byla 60 cm dlouhá tříbarevná žába. Je však jisté, že toto není poslední tajemství, které se v okolí jezera skrývá. Záhadná je i brána Aramu Muru, nebo také Hvězdná brána či pozůstatky kamenného města starého několik tisíc let, ležícího na dně jezera.

V Punu a okolí se nabízejí v místních restauracích nejrůznější úpravy sladkovodních ryb právě z jezera Titicaca.

Hlavní město Incké říše – Cusco

Nejvýše položenou železnicí na světě či autobusem drkotajícím po zakroucených silničkách v horách se dostanete do bývalého hlavního města Incké říše  ̶  Cusca. Španělé se ho pokusili vymazat z paměti, zbořili všechny posvátné chrámy a na základech Qoricanchy, nejsvětějšího inckého místa zasvěceného Bohu slunce, zbudovali kostel sv. Dominga. Nicméně plán nevyšel a i po staletích můžeme obdivovat, co z velkolepého sídelního města jedné z největších předkolumbovských říší zbylo. Protože se Cusco nachází v srdci And, je na čase na andskou specialitu – morče, zvané cuy. Je pro Peruánce slavnostním jídlem, které si dopřávají jen výjimečně. O tom, jak významné postavení na peruánském jídelníčku má maso z morčete, svědčí i to, že v katedrále v Cuscu je obraz Poslední večeře páně, kde Kristus a jeho apoštolové sedí okolo stolu a jedí maso z morčete. Pokud jste se potkali s morčacím masom na Slovensku, tak jste jedli krůtu. Pokud si ale objednáte morče v Peru, tak opravdu dostanete velké morče většinou pečené nebo grilované, často dokonce i s hlavou. Pokud jste měli v dětství doma morče jako mazlíčka, možná, že budete mít trochu zábrany, ale jako gurmánská lahůdka stojí určitě za ochutnání, maso chutná jako jemný králík či bažant.

Magické Machu Picchu

Kdo jede do Peru, tak nemůže vynechat místo, které sloužilo jako poslední útočiště Inků, magické Machu Picchu. Město zbudované z geometricky přesných kvádrů ve výšce 2430 m n.m., nebylo nikdy Španěly objeveno ani poničeno. Pozorovat východ slunce nad Machu Picchu je jedním z nejúžasnějších a snad i nejspirituálnějších zážitků, které je možné zažít. I když je každodenní maximální kvóta 2500 návštěvníků denně, dokázalo si Machu Picchu uchovat svou mystickou tajemnost. Po návratu do městečka Aqua Caliente, ležícím na jeho úpatí, si můžete zpříjemnit čekání na vlak do Cusca ochutnáním masa z alpaky. Na severní polokouli je alpaka především synonymem pro vlnu, ze které se dělají teplé svetry a ponožky, ale je také zdrojem masa pro úžasné steaky. Z alpaky se dělá také vynikající sušené maso, což je inovací, kterou peruánské kuchyně přispěla do světové gastronomie.

Pokud pojedete do Peru, čekají na vás neskutečné zážitky a mezi ně bude patřit i peruánská gastronomie. Je jedno, jestli zajdete do vyhlášené restaurace nebo si jen tak na ulici dáte něco malého do ruky…

 

Text a foto: Martin Sobotka