Jak se slaví Vánoce ve světě?

Více než dvě miliardy lidí na celém světě každoročně slaví Vánoce. V každé zemi mají ale tyto křesťanské svátky svá gastronomická specifika. Pro zajímavost jsme jich několik vybrali. A kde začít? Samozřejmě v Evropě.

Rakousko

Pro naše rakouské sousedy jsou typické vánoční trhy, které začínají ve Vídni už 18. listopadu. Rakušané jsou velmi konzervativní, do svých domácností pouštějí pouze Ježíška, Santa Claus má vstup zakázán. Rakouské Vánoce jsou velmi podobné těm našim s ohledem na naši společnou minulost. Hlavním chodem štědrovečerní večeře bývá kapr s bramborovým salátem (bez majonézy!) nebo klasický vídeňský řízek, někde se servíruje pečená husa nebo krůta. Ze sladkostí nesmí na vánoční tabuli chybět cukroví, jako jsou vanilkové rohlíčky a štrúdl.

Maďarsko

Vánoce v Maďarsku jsou velkým církevním, ale i státním svátkem. Dárky se rozbalují před večeří, po které se skoro každá rodina vydává společně do kostela. Druhý svátek vánoční je pak pro Maďary velkým dnem, svatý Štěpán je totiž uctíván jako zakladatel Maďarska. Při této příležitosti se peče svatoštěpánský koláč, který se o první adventní neděli položí na kraj stolu, kde nedotčený zůstává až do Tří králů. Co se týká typických vánočních jídel, tak slavnostní tabuli tvoří halásle – tradiční maďarská pikantní rybí polévka, kapustnice a kapr, ke kterému si Maďaři dávají bramborový salát.

Polsko

Vánoční svátky jsou pro polský národ těmi nejdůležitějšími svátky v roce, proto není na půlnoční v kostelech k hnutí. Štědrovečerní večeře se podává tradičně bez masa, zvykem je nechat jedno místo u stolu neobsazené, přináší to štěstí do nového roku. Večeře se zahajuje rozlomením chleba, podává se boršč, sledi v omáčce ze zakysané smetany a ryby servírované s vejci natvrdo a vařenými bramborami. Dezertem jsou medovo-makové sušeny nebo babka – pečený uzel se skořicí. Večeři provází také zvyk položení plátu železa pod slavnostní tabuli, aby hodovníky síla provázela po celý následující rok.

Francie

Dárky ve Francii nosí bíle oblečený vousatý stařík Pere Noël. Podle dávného zvyku zvou 25. prosince Francouzi do svých domovů sirotky a bezdomovce. Francouzský vánoční stůl je přepestrý, začíná se předkrmem, jako jsou ústřice a bílé klobásky. Hlavní chod pak tvoří rybí polévka a pečený krocan s nádivkou. Hodování se uzavírá dezertem, typickou vánoční pěnovou roládou (polenem) a jako aperitiv samozřejmě nesmí chybět šampaňské.

Německo

Předzvěst Vánoc začíná už v adventním čase řemeslnými vánočními trhy. Jih Německa má pod svým patronátem Kristkind (Ježíšek), na sever zase přilétá na osedlaném větru vánoční duch Weihnachtsman. Oblíbeným vánočním pokrmem bývá husa, podávají se sladké kompoty a zavařeniny. Jinde si zase pochutnávají na propečené klobáse s bramborovým salátem nebo na rybě, jako příloha se servírují brambory, dušené fazolky, kapusta a kysané zelí. Vánoční večeři nemají naši němečtí sousedé na Štědrý večer, ale to pravé hodování si užívají až na Boží hod. Tradičním dezertem je vánoční štola  ̶  sladký hřbet s oříšky, kandovaným ovocem, případně kousky marcipánu a posypaný moučkovým cukrem.

Velká Británie

Dárky, které přinese Father Christmas (Otec Vánoc), se rozbalují až ráno 25. prosince. Přesně v poledne se koná hostina, na jejíž přípravě se podílí valná část rodiny. Oběh se zahajuje přípitkem, pak se symbolicky rozlomí papírová tuba, která skrývá malý dárek. Poté se porcuje kaštanovou nádivkou nadívaný krocan, pomyslnou třešničkou na dortu je pak typický švestkový pudink, flambovaný koňakem nebo rumem.

Belgie

Hlavní dárky v Belgii nosí Svatý Mikuláš (Saint Nicholas) 6. prosince. O Vánocích se pak už jen rozdávají drobné dárečky. Belgická vánoční večeře začíná aperitivem a předkrmem, kterým obvykle bývá nějaký dar moře. Hlavním chodem je většinou krocan, lukulské hody uzavírá dezert, který představuje sladký koláč s krémem nebo pěnová roláda připomínající poleno.

Itálie

Již 8. prosince se v italských domácnostech objevují betlémy, v nichž ale chybí Ježíšek, který se do nich umísťuje až v den jeho narození. Samotné období Vánoc začíná 8 dní před Štědrým dnem (období Novena) a končí svátkem Tří králů. Štědrý večer patří setkávání s přáteli, teprve na Boží hod, po slavném papežově požehnání Ur bet Orbi, se zasedá ke slavnostnímu obědu. Vánoce v Itálii neznamenají jedno stejné jídlo, výběr pokrmů se liší region od regionu. Většinou se podává pečené jehně nebo krocan, někde kuře či z ryb nejoblíbenější úhoř. Z cukroví to většinou bývá tradiční kořeněný vánoční dort Panforte di Siena, datle či fíky.

Ukrajina

Bude se to zdá divné, ale typickou ozdobou vánočních stromků jsou pavučiny. To vše zapříčinila legenda, podle níž o Vánocích navštívil pavouk jednu chudou rodinu a stěny jejich prostého příbytku pokryl zlatem a stříbrem. Pavučiny tak mají symbolizovat poděkování za blahobyt. Jinak si Ukrajinci užívají vánoční svátky snad ještě více než ostatní národy. V dobách temna žádné oficiální oslavy neprobíhaly, takže dnes si to lidé vynahrazují ve velkém. Podle juliánského kalendáře se zde slaví Vánoce 6. a 7. ledna, štědrovečerní večeře má 12 chodů, je tradicí z každého chodu aspoň trochu ochutnat. Vše jsou to postní jídla, kterým vévodí nejvyhlášenější dezert Kutia – pokrm ze speciálně připravené pšenice, mletého a povařeného máku, medu, rozinek a oříšků.

Mexiko

Charakteristickým symbolem mexických Vánoc je vánoční hvězda, typická svým sytě rudým květem. Vánoční stromečky jsou nevodobou tradicí, takže v domácnostech ne zcela rozšířené. Pro nás neobvyklou tradicí je vyřezávání postaviček ze zeleniny, z níž tamní umělci tvoří celé úžasné betlémy. Mezi nejčastější sváteční pokrmy patří masová směs v kukuřičném listu, tzv. Tamales. Není to sice úplně typické vánoční jídlo, ale jeho příprava je natolik pracná, že ho hospodyně servírují právě na vánoční tabuli. Za zmínku určitě stojí pečivo ve tvaru věnce (Tříkrálový chléb), na stole nechybí rýže ani čokoláda, zvláště v ní namáčené čerstvé ovoce. O Vánocích na mexických stolech najdete také sladký kašovitý nápoj Atole nebo Rompope, pěnivý nápoj s příchutí rumu a skořice, který se podobá vaječnému likéru.

Spojené státy

Bohatá vánoční výzdoba se objevuje již od konce října v ulicích, obchodech, lidé zdobí zvenku své domy spousty světélkujících žároviček. Na štědrovečerních tabulích se někde objevuje krocan s nádivkou, jinde zase husa, kachna, šunka politá brusinkovou omáčkou, tradiční pudink či dýňový koláč. Dárky, které děti nacházejí až druhý den, nosí Santa Claus. Lidé si v období Vánoc navzájem vypomáhají, peněžní i materiální dary posílají nemocnicím, dětským domovům a chudším rodinám.

Peru

Začátek prosince znamená pro obyvatele Peru také začátek Chocolatadas  ̶  času, kdy je potřeba myslet na chudé. Kostely po celé zemi tak z darovaných peněz začínají péct panettone a v obrovských hrncích vaří kořeněnou horkou čokoládu, kterou nabízejí hladovým.
Peruánci slaví Vánoce na Štědrý den, kolem půlnoci. Vánoční hostina se neobejde bez masa a hlavní pečení je krocan, často nadívaný čerstvým ovocem. K masu se servíruje jablečná omáčka, saláty a tamales  ̶  v páře vařené kukuřičné listy plněné mletým masem nebo zeleninou. Jako dezert se podává často marcipán.

Argentina

Vánoční večeře se v Argentině podává na štědrý den a příliš se neliší od tradiční vánoční hostiny v USA. Jako hlavní chod se běžně podává nadívaný krocan, ale také vepřová nebo hovězí pečeně. Co ale na stole nesmí chybět, jsou slané koláčky plněné masem. Náplně se liší, tou nejoblíbenější je hovězí steak nakrájený na kostky, společně s vařenými vejci, cibulí a kořením. Oblíbeným nápojem je šampaňské, ke kterému se přikusují kousky čerstvého ovoce, jablečný cider nebo různé ovocné šťávy. Na Boží hod je populární servírovat pečeného páva a jako dezert sladký puding.

Text: Stáňa krejčová

Foto: Conseil Vinsalsace