fbpx
Domů » Nezařazené » Rozhovor s Václavem Stárkem, prezidentem AHR ČR: Vyplatí se restauracím přijímat stravenky?

Rozhovor s Václavem Stárkem, prezidentem AHR ČR: Vyplatí se restauracím přijímat stravenky?

Asociace hotelů a restaurací České republiky se dlouhodobě problematikou stravenek a jejím dopadem na provoz restaurací zabývá. Povídali jsme si s Václavem Stárkem, prezidentem AHR ČR.

 Restauratéři mluví o tom, že akceptace stravenek je pro ně nevýhodná…

Původním smyslem zavedení papírových stravenek byla podpora stravování zaměstnanců, primárně v provozech veřejného stravování. Skutečnost je však taková, že stravenky jsou běžně a ve velkém akceptovány maloobchodními prodejnami, nakupují se za ně potraviny, ale lze za ně pořídit i jiné zboží, někdy i alkohol a cigarety. Často jsou navíc používány k druhotné platbě, což z nich prakticky činí jistou formu další měny ve státě. To by mohly změnit elektronické stravenky, jejichž účel je technicky jasně omezený. Z průzkumu AHR ČR vyplývá, že řada restaurací odebírá stravenky mnohdy pouze z toho důvodu, že je akceptují ostatní restaurace v okolí. Důvod, proč se jim nevyplácí stravenky je až dosud poměrně vysoká provize a délka zpětného proplacení akceptovaných stravenek.

 Kdo na stravenkách nejvíc profituje?

Jejich vydavatelé. Ačkoli stravenky znamenají daňová zvýhodnění pro firmy, je třeba také říci, že i zaměstnavatelé platí mnohdy provize za jejich nákup. Ty se pohybují v řádu několika procent z nominálních hodnot benefitů. Platí tedy všichni. Zaměstnavatelé i ti, kdo je akceptují. Doplácí na ně i provozovatelé restaurací, neboť poplatky za možnost je přijímat jsou vysoké. Provize se pohybuje na úrovni až 6 % a to za celou trženou částku, tedy včetně DPH. Následně je při jejich výplatě účtován restauracím administrativní poplatek, a navíc podnikatel opět odvádí DPH z proplacené částky. Konečný náklad na stravenky tedy může u restaurací činit až 10 % z celkové hodnoty stravenky. Podle názoru 80 % respondentů by za adekvátní považovali provizi pod 3 % a to je mnohdy stále více než provize bankám z plateb kreditní kartou. Zatěžující je rovněž administrativa, přepočítávání, razítkování, výčetky, čas spojený s jejich proplacením a skutečnost, že mnoho podnikatelů má v těchto tržbách finanční prostředky, které obdrží až v následujícím období.

 V září 2017 provedla AHR ČR průzkum mezi provozovateli restaurací. Co jste zjistili?

Cílem průzkumu bylo zmapovat změny na trhu stravenek, zvláště v oblasti vývoje nákladů spojených s akceptací stravenek, jejichž výši asociace dlouhodobě kritizuje. Přestože by se mohlo zdát, že tzv. elektronické stravenky budou spojeny s mnohem nižšími náklady pro všechny zúčastněné strany a tím dojde i ke snížení provizí vydavatelů stravenek, v praxi se tak neděje. Vydavatelé elektronických stravenek nijak výrazně nezohlednili nižší náklady spojené s vydáváním elektronických stravenek, a provize, které si účtují tak zůstávají na přibližně stejné úrovni jako doposud tj. Mezi 5 % – 7 %. To v praxi vede k neochotě provozovatelů restaurací elektronické stravenky akceptovat, zvláště pokud musí navíc zajistit nákup a provoz čteček karet. Výjimku na trhu představují společnosti, které jsou schopny zajistit pro akceptaci elektronické stravenky možnost využití stávajících terminálů pro platební karty. S akceptací elektronické stravenky pak již nevznikají žádné další náklady. Stejně tak již jsou na trhu poskytovatelé papírových stravenek, jejichž provize se pohybují do 3 % a získávají stále silnější postavení na trhu.

Dá se odhadnout, jaká budoucnost stravenky čeká?

Jen těžko. Máme informace, že Ministerstvo financí se touto problematikou zabývá. Náš názor je, že by benefit formou příspěvku na stravu měl být zachován, ale mělo by být umožněno nahradit formu papírové stravenky nejen elektronickou, ale například také přímým finančním příspěvkem zaměstnavatele. Ten se pak rozhodne, jaká forma je pro něj výhodnější. To by zcela jistě přineslo také větší konkurenční prostředí pro vydavatele stravenek a nutnost chovat se na trhu nejen s ohledem na vlastní zisk, ale také na to, co prospěje například provozovatelům restaurací a zaměstnavatelům.

 

Text: Michaela Šulcová Foto: Archiv