fbpx
Domů » Nezařazené » Renesance našich červených vín

Renesance našich červených vín

Klimatické změny ve světě nahrávají do not našim vinařům z chladnějšího klimatu. Teploty se zvyšují a hrozny lépe a dříve dozrávají do plné fenolické zralosti. Ukázkou je například ročník 2015 ale i 2016.   

Mohou se vína z Čech porovnávat s producenty s jihu

Stává se velmi často, že jsou konzumenti připravováni na to, že u nás není dost slunce na červená vína. Že jsou naše červená vína jakási lehčí a méně hutná než vína z jihu. Znamená to ale nutně, že nejsou dobrá? Není to spíše výhodou? Nižší alkohol, nižší tříslovina a jemnější struktura, která umožňuje cítit drobné nuance v chutích. Víme, že vyzrálost hroznů ovlivňuje významně finální chuť vína. Je tedy jasné, že tam, kde je více tepla a světla, budou hrozny dozrálé lépe, dříve a také s menší pracností. Neznamená to ale, že nelze takovéto vyzrálosti docílit i v chladnějším klima.

Jsou odrůdy, které mohou stejně tak dobře dozrát v chladnějším prostředí.

Podívejme se třeba na Pinot Noir – královskou odrůdu, která naopak dává zajímavější vína v chladnějším klima. Každé klima tedy potřebuje své. Kvalitu červeného vína u nás ovlivňuje vinař již výběrem polohy a té správné odrůdy a její podnože. Neméně důležitý je počet keřů vysazených na hektar, čím více jich je, tím větší „konkurence“ mezi jednotlivými keři. To přispívá k přirozenému snižování sklizně, která se může ještě korigovat probírkou hroznů. Kdo chce prostě udělat dobré víno, musí dobře pracovat hlavně ve vinici. Vinohradníci z jihu zase mají jiné problémy. Musí pracovat s naopak s přemírou tepla a slunce. Hrozny sice musí být vyzrálé, ale pokud přezrají, víno z nich bude nutně buď sladké, nebo příliš alkoholické.

Kvalitu vína může samozřejmě ovlivnit i práce ve sklepě.

Jednou z nejdůležitějších fází je nakvášení hroznů. Jeho průběh ovlivňuje míru barevnosti, ovocnosti i obsah a strukturu tříslovin. V této fázi je nejdůležitější, aby sám vinař věděl, jaké víno chce vytvořit, jestli má být lehké a ovocné nebo mohutnější, případně jestli to má být víno s dlouhodobějším potenciálem. No a v neposlední řadě by měl vědět, jaký je jeho zákazník.

Konzumujeme-li víno k jídlu, nabízí se mnohem lepší využití vín středně plných. Jsou většinou chuťově rozmanitější, od ovocných až po kořenité tóny, a navíc mají příjemný obsah kyselin. Ty jsou hlavně pro naši kuchyni důležité, protože se výborně snoubí s tučnějšími pokrmy a neunaví. Pokud ale chceme zahřát, může nám být zase vhod sklenka hutného a těžkého vína. Obojí má tedy své.

A tak se nebraňme jemnosti a rozmanitosti našich červených vín.

I přestože jsou charakterově jiná, tak si je zamilujeme. Navíc díky klimatickým změnám se můžeme rok od roku setkávat s odlišným charakterem vín. Vychutnejme si tak jemné odstíny chuti našich červených vín a těšme se z jejich jedinečnosti.

Tip:

Červené víno si nejlépe vychutnáte při teplotě 14 – 16 °C, tudíž nedejte na tradovaný mýtus o podávání při pokojové teplotě. Pokojová teplota za Karla IV. totiž určitě nebylo dnešních 22 °C. Vyzrálá, plná a starší červená vína ale snesou, při degustaci, i o dva stupně navíc. Sklenice na stopce by měla mít objem zhruba 35 cl i více a tvar vejce nebo tulipánu. Červené víno se smí dolévat, protože se nenaruší jeho teplota, avšak maximálně do jedné třetinky, nikdy ne po okraj! V prázdném prostoru se totiž uvolňuje veškeré aroma vína, což v plné sklenici pochopitelně není možné, a zbytečně nás to ochuzuje o zážitek.

 

Více o červených vínech najdete na: www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz.

Text i foto: Omnimedia