Domů » Archiv časopisu Gastro & Hotel » Editorial srpnového čísla časopisu Gastro a Hotel: co nabízíme turistům?

Editorial srpnového čísla časopisu Gastro a Hotel: co nabízíme turistům?

Naše republika je nádherný kout světa. Máme krásné hory, romantické říčky, renezanční hrady, hrdé katedrály i historická města. Přijíždí k nám stále více cizinců, aby objevili malou zemi v srdci Evropy.

Nejen zahraniční turisté

A nejen zahraniční turisté, stále více Čechů tráví svou dovolenou doma, a to nejen z důvodů, že pobyt v tuzemských luzích a hájích je stále levnější než pobyt za hranicemi. Největším tahákem pro zahraniční turisty byly a stále jsou Praha a Český Krumlov. Pro Rusy je téměř povinnou zastávkou návštěva Karlových Varů. Zasvěcenější cizinci možná vyhledají nějakou tu památku ze seznamu Světového dědictví UNESCO, ale co dál?

Jak se vyvíjí turistika na českém a moravském venkově?

Co můžeme nabídnout? A tady je kámen úrazu. Na západ a taky na jih od našich hranic patří už několik desetiletí k silným trendům cestovního ruchu agroturistika. Pod tímhle slovem si můžeme představit něco jako „návrat ke kořenům“, pobyt ve venkovské usedlosti nebo na statku, kde se nabízí pohodlné ubytování s nefalšovanou venkovskou atmosférou a s možností výletů do přírody. Ale takový způsob trávení dovolené – po vzoru našich předků – samozřejmě předpokládá i ochutnávání lokálních produktů a specialit (a nemusíme tomu hned říkat vznešeně gastroturistika) a také nákup v malém vesnickém krámku, kde je k dostání čerstvé pečivo, zelenina přímo ze zahrádky, ale i nějaká ta lokální, domácí specialitka (paštika, marmeláda, sýr atd.).

Tady to začíná drhnout.

Pokud chceme rozvíjet agroturistiku, tak současně s ní musíme, v rámci zachování autentičnosti, udržet i malé venkovské hospůdky a krámky. Nechci polemizovat o tom, zda EET přináší do státní kasy miliardy nebo zda to vymýtí nepoctivce. V každém případě stát pro udržení těchto autentických vesnických podniků nic moc nedělá a nijak jim v jejich boji s městskou konkurencí nepomáhá. A je bohužel jisté, že venkovské krámky a hospody se více zavírají, než otevírají. Což je škoda, protože bez těchto malých provozoven je společenský život na vesnici o mnoho chudší a pro turisty také méně atraktivní. Nejsem si jistá, že něco vyřeší aktivita shora dolů, ale měli bychom se snažit vytvářet prostředí, ve kterém tyto malé krámky a hospůdky budou spontánně vznikat a jejich existence bude mít i ekonomický smysl. Zkusme se inspirovat Rakušany, Italy či Francouzi. Naše vesnice mají co nabídnout, ale když odvážným podnikatelům na vesnici stát nepomůže, budou to mít nesmírně těžké. A výsledkem bude, že cestovní ruch přijde o zajímavý zdroj příjmů, ale hlavně ztratíme onu nezachytitelnou, typickou atmosféru českých a moravských vesnic. A to je škoda.

Léto se pomalu chýlí ke konci

Věřím, že léto, které se pomalu chýlí ke konci, bylo pro Vás úspěšné a nabité pozitivními zážitky, ať už jste ho strávili na vesnici, ve městě či na horách, u nás doma nebo v zahraničí. A také doufám, že nové číslo našeho časopisu Vám přinese inspiraci a poznání. Ať se vám daří!

Krásné dny babího léta přeje za celou redakci Kateřina Sobotková, šéfredaktor